„Tady je na jedné straně tlačeno na živnostníky, že musí splňovat to a to a to a musí mít celou řadu dokumentů, ale na druhé straně tu máme někoho, kdo nemusí mít vůbec nic. A to není možné,“ varoval Havlíček.

Airbnb je prý dnes větším problémem než Uber, protože služba sdíleného ubytování zvyšuje nájmy, což je třeba ohlídat. „V Barceloně to neohlídali a došlo to k tomu, že obyvatelé Barcelony dnes platí výrazně vyšší nájmy,“ pokračoval v popisu situace host. A jak z toho ven?

Havlíček by prý začal tím, že by odboural byrokracii standardním podnikatelům. Těm nestandardním to taky stát musí trochu ztížit. Jestliže tu někdo podniká, aniž by platil daně, potýkáme se tu s nerovným prostředím. „Pokud tady někdo podniká, něco vydělá, odečte si náklady a z toho co mu zůstává, musí v podstatě odvést padesátiprocentní daň, nejde totiž jen o daně, ale o různé poplatky,“ upozornil Havlíček. A pokud je tu někdo, kdo na sobě tu padesátiprocentní zátěž nemá, má neuvěřitelnou výhodu, kterou by mít neměl.   

Zásadním problémem je prý prapodivně provedená elektronizace státní správy. „V České republice má státní veřejná správa k dispozici 7300 komunikačních nástrojů směrem k veřejnosti, ale většina těchto nástrojů spolu nekomunikuje, takže my posíláme tatáž data každému úřadu zvlášť,“ zlobil se Havlíček.

Staneme se vazaly nadnárodních společností, varoval Havlíček

Tato vláda podle jeho názoru nepochopila, co živnostníci potřebují. A bohužel nebyla jediná. Prý to nepochopily ani vlády předchozí. Živnostníci jsou tu prý od toho, že zajišťují drobné služby v regionech a opravdu se jen uživí. Nestojí na úřadech práce. Dnešní živnostníci jsou úplně jiní, než bývali v 90. letech minulého století, čelí větší konkurenci a větším administrativním tlakům, s nimiž se mnozí podnikatelé neumí tak dobře vyrovnat. Bohužel to vidí mladí lidé, kterým se pak do podnikání moc nechce.  

„Pokud dneska ti lidé nepůjdou na podnikání, tak tu budeme mít nadnárodní firmy a žádný domácí podnikatelský stav. To povede k čemu? Povede to k vylidňování venkova a k tomu, že se staneme vazaly nadnárodních společností,“ varoval Havlíček.

Pár slov padlo k EET. V obecné rovině Havlíček uznal, že je třeba jít s dobou a EET by v nějaké podobě přišla tak, jako kdysi přišla do světa třeba cédéčka. U malých podnikatelů, kteří vydělávají přibližně do půl milionu korun ročně, EET ale berou jako zátěž a podle Havlíčka by bylo dobře tyto lidi z EET vyjmout. Pak by celý systém fungoval lépe a nespokojených lidí by ubylo.

Nakonec se vyjádřil i k tzv. zajišťovacím příkazům, které stále hojněji využívá Finanční správa. Firmy, na které to padlo, nemusí být čisté jako lilie, ale ať už jsou nebo nejsou, zajišťovací příkazy jsou pro firmy v podstatě likvidační. O likvidaci firmy tak rozhodne jen a pouze Finanční správa, což se Havlíčkovi nelíbí. Schází mu nějaký další kontrolní mechanismus.

Než odešel ze studia, odsoudil účtenkovou loterii. Zdá se mu absolutně zbytečná s považuje ji jen za předvolební tah. Když budou lidé platit kartami, efekt bude stejný jako u EET i bez tzv. Účtenkovky.