Ve svém vystoupení před několika desítkami evropských novinářů se Neumann dotkl rovněž regionálních televizí, které „jdou na ruku“ místní politické scéně.

Shánět peníze není lehké, ale ne nemožné

„V roce 2014 jsme založili novinářskou neziskovku, odmítli jsme dělat ve velkých médiích, které ovládali čeští oligarchové včetně Andreje Babiše,“ informoval na úvod Neumann. „Náš hlavní produkt je webová investigativní platforma Hlidacipes.org. Jsme financováni z darů, středních i větších. Za podporu nic nenabízíme, což není úplně jednoduché, oslovovat lidi a přesvědčovat je. Více a více ale přibývá lidí, kteří si uvědomují, že nezávislá žurnalistika je velmi důležitá pro svobodnou společnost. Jsme financováni také z  grantů. Snažíme se, když máme dostatečně hotové téma, vydávat specializované publikace. Již jsme vydali tři. Je to v omezeném počtu za neadekvátní cenu s tím, že když si je lidé zakoupí, tak nás podpoří v tom, že získáme další peníze na další projekty. Takto jsme v minulosti popsali jako první vazby na Rusko a posléze na Čínu u prezidenta Miloše Zemana,“ pochlubil se Neumann. „Jako první jsme se v roce 2014 začali zabývat střetem zájmů Andreje Babiše. Popsali jsme jako první jeho evropské dotace a státní zakázky. Začali jsme sledovat a upozorňovat na jeho mediální vlastnictví.“

„V každém krajském městě působí nějaké médium, ale situace není nijak ideální. Jak vypadá situace v regionech? Protože situace v Praze se za čtyři roky, co fungujeme, podstatně změnila k lepšímu, kdy projektů, jako jsme my, vzniklo podstatně více. Prostor pro svobodnou žurnalistiku se zde zvětšuje. Nicméně v regionech je problém, že první a základní věcí jsou špatně placení novináři,“ posteskl si před auditoriem Neumann. „Novináři tam mají hlídat mocné regionální politiky, hlídat veřejné peníze, a oni mnohdy berou méně než prodavačky v obchodním domě. Klíčový projekt regionálních novin vlastní skupina Penta, jejíž majitelé si pořídili tento vydavatelský dům v roce 2015 a klíčová postava této skupiny se nikdy netajila tím, že si jej pořídili jako reakci na to, že si před tím pořídil svá média Andrej Babiš a pan Křetínský.“

Laboratoř UL

„Ve svém projektu jsme se zaměřili na Ústecký kraj. Koncept byl vymyšlený tak, že v Ústí nad Labem jsme vsadili na zkušeného, v té době již člena naší redakce, dlouholetého novináře, který předtím pracoval pro deníky na Litoměřicku, kde jsme věděli, že dokáže témata vyhledat, že má dokonalou znalost regionu. V Olomouci jsme vsadili na studenty žurnalistické fakulty, pětici mladých lidí, pro které jsme dělali takovou editorskou základnu. To byl náš příspěvek ke kultivaci mladé novinářské generace,“ informoval dále Ondřej Neumann.

„Když jsem zmiňoval regionální deníky ze skupiny Penta, tak ty jsou významným regionálním hráčem. Dále v regionech působí menší redakce regionálních veřejnoprávních médií – Českého rozhlasu, České televize a ČTK. Zhruba pro ČTK jsou to tři lidi, Česká televize tři štáby, Český rozhlas šest, sedm lidí,“ vypočítával Neumann. „Působí zde takové bizarní internetové projekty, které příliš neskrývají svoje územní zaměření. Projekty, které mnohdy bezmyšlenkovitě překlápějí to, co jim posílají z radnice, co jim posílají z krajského úřadu, překládají policejní zprávy, to, co jim přijde do mailu, a jejich smyslem je získat inzerci, přilákat nějakým způsobem pozornost. Co se týká obsahu, tam se o novinařině nedá mluvit. Ti chytřejší z nich se nechávají od radnic platit. To je velmi nebezpečné, protože nijakým způsobem toto nepřiznávají,“ upozornil na problém ředitel Institutu nezávislé žurnalistiky.

Když se zhrozí Rada, nic se neděje

„My jsme se zaměřili... byla síť regionálních televizí, které jsou v každém větším městě, tváří se velmi nezávisle. Díky činnosti dalších kolegů z neziskového sektoru na zveřejňování smluv jsme našli smlouvy s radnicí, což je u zpravodajské televize velmi podezřelé. Ty smlouvy se jmenují smlouvy o propagaci. Jsou tam formulace, že televize natočí reportáž na zadání radnice. Materiál sestříhá, předá ke schválení radnici a pak ji vysílá. Pro mnohé to byla docela překvapivá informace. Pro lidi, kteří v daném regionu žijí, asi zcela ne. V okamžiku, když jsme toto předali Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, protože tato oblast je na rozdíl od papírového a internetového prostoru trochu regulována, tak tomu dala za pravda. Dané televize to musely opravit, ale nedělám si jakékoliv iluze, že se situace radikálně změnila. Spíše si více dávají pozor, více dbají na právní formulace, ale pochybuji, že se obsah jakkoliv od té doby změnil,“ konstatoval Neumann.

„Tady vidíte, jak je nezbytné do regionů přijít zvenčí. Když jsme se domlouvali s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, tak jsme si řekli – podíváme se na to shora, bez jakýchkoliv vazeb na region, i když ten kolega tam samozřejmě nějakým způsobem působil, ti študáci tam samozřejmě studovali na vysoké škole, což ale nebránilo, aby psali o své alma mater, což nebylo vůbec obvyklé.“

Kamarádi z mokré čtvrti

„Problém českých regionů je při poněkud odlehčeném příkladu ten, že když se dříve v hospodě sešla honorace v obci, tak tam seděli starosta, což byl často nejbohatší sedlák, farář a pan učitel. Teď v mediální době k tomu můžeme přidat novináře,“ pokračoval dále Neumann. „V takovém Ústí nad Labem, což je stotisícové město, tak o tom podstatném rozhoduje maximálně sto lidí. Každý má na někoho telefon. Vždyť i v parlamentu je dohoda možná napříč politickými názory a směry. Jejich motivace nejsou jenom ideologické, ale i materiální. A teď si vezměte na regionální úrovni – špatně placený novinář na úrovni prodavačky v Lidlu. Když tam někdo začíná, třeba napíše věc, která je důležitá, podstatná a trochu mění zaběhnuté pořádky. Co se stane? Stane se to, že je mu to z vedení redakce přepisováno. Protože každý má na někoho telefon a ten člen vedení redakce zavolá jemu nadřízenému, známému.“

Mladí odkryli SPD

Poté představil plánovaný materiál: „Nyní se chystáme popsat případ dlouholetého novináře z Ústecka, který dostal před nějakými sedmi lety byt od místní radnice mimo jakékoliv pořadníky včetně odpuštění dluhu. Tyto vazby jsme se tedy pokusili obejít tím, že jsme přišli zvenčí. Jak to celé dopadlo? Dopadlo to tak, že aby se toto dalo financovat, byl potřeba zájem v regionu. Řekli jsme si, že se obrátíme na místní občanskou společnost, na místní byznysmeny a řekli jsme si o peníze, které nebyly velké. Vydržovat si regionálního Hlídacího psa vás vyjde na padesát tisíc korun. To už je o jednom člověku, který je schopen udělat spoustu užitečné práce,“ byl vizionářem Neumann.

„Když si vezmete, jak vypadají volební výsledky v Praze, ve velkých městech a v malých městech, kde lidé žijí svým životem, a kterým vlastně ani tak moc dobře nerozumíme. Nevíme, co si myslí, jak žijí. Přitom z regionů pochází mnoho politiků, kteří rozhodují. Třeba ti olomoučtí studenti se zaměřili na rozkrývání. Například titulek: „Radim Fiala, muž, jehož majetek pomohl SPD do parlamentu. Má rád psy a Rusko.“ To ti mladí kluci a holky napsali už někdy před rokem. To jsme ještě nevěděli, že se s ním budeme potkávat na nejvyšší úrovni,“ pochválil mladý novinářský potěr Neumann.

Odhalená domobrana

Pak se před auditoriem pochlubil: „Kolega z Ústí nad Labem jako první zmapoval domobranu. Jak funguje, jak fungují takzvaní domobranci. To byli lidé, kteří vytáhli uniformy a kdyby měli možnost, tak by ještě vzali kalašnikovy a začali by hlídat hranici před uprchlíky, kteří ale nepřicházeli,“ uvedl poněkud pohrdlivě Neumann. „Mapoval, jací jsou ti lidé, na koho jsou navázáni, komu jejich činnost slouží, jakou mají mediální podporu. Kdo se jim věnuje, kdo jim dopřává sluchu. Tyto aktivity souvisejí s další věcí, které se Hlídací pes od začátku věnuje, a to je rozkrývání ruských a posléze i čínských zájmů v České republice. Již na podzim 2014, kdy začaly teprve fake news a pojem hybridní válka.

A my jsme narazili na spoustu zajímavých věcí. Nyní nedávno se český prezident vymezil vůči Bezpečnostní a informační službě kvůli špionům na území České republiky s tím, že nic takového tady není, že se problém zveličuje. My jsme napsali jednoduchý fakt – kolik je na ruské ambasádě v Praze pracovníků. Poměřili jsme to s dalším zastupitelstvím, jako mají u nás Čína, USA, Německo a vyšlo nám, že počet lidí na ruské ambasádě je čtyřnásobný. Co tam ti lidé dělají? Asi se zabývají něčím úplně jiným než diplomatickou prací,“ uvedl další z případů aktivity Hlídacího psa Ondřej Neumann. „Ti lidé z regionů se dostávají třeba i do evropského parlamentu, kde se spojují třeba se silami, jako je Marie Le Pen nebo s Wildersem.A mají tady velmi důležité a zajímavé zázemí.“

Inzertní bizár

Celý problém je podle Neumanna daný i vlastnickou strukturou médií. „I v regionech mají oligarchové své zájmy, ať jsou to již nemocnice nebo něco jiného. Silou, která dnes upadla, je Mladá fronta Dnes. Ta je ve skupině pana Babiše, a pak jsou tam kromě bizarních inzertních projektů přítomna veřejnoprávní média. Kdyby působila na regionální úrovni, jak mají, tak by byl problém poloviční,“ kritizoval řečník. „Bohužel minimálně v regionech, a to si myslím, že je zadání z centrály, to co vidíme z regionu, jsou zprávy o počasí. O tom, že prší, o tom, že sněží nebo o tom, že neprší nebo nesněží. V podstatě regionální patálie, ale aby se někdo věnoval důležitějším věcem, tak to bohužel v českém prostředí chybí.“

Naděje…

Výsledek studie prý nepotěší. „Ale minimálně se vyzkoušelo, že za velmi, velmi nízké peníze – jak jsem zmiňoval padesát tisíc korun českých na jeden měsíc na jeden region. Když si vezmete, že při krajském rozdělení ČR by stačilo nějakých osm devět zpravodajů a centrální dvoučlenná redakce, která by to dávala dohromady a ty problémy z regionů bude schopná dostat na celostátní úroveň. My tedy nabízíme obsah zdarma – my toto nabízíme z darů. Investigativní novinařina je drahá. A musím říci, že se nám docela daří,“ pochvaloval si v závěru Neumann.

„Vymýšlíme platformu, jak prohloubit spolupráci. Spolupracujeme s magazínem Reportér pana Čásenského, s Forem24 Pavla Šafra. Naše cesta se ubírá formou jakéhosi rozcestníku. Je to zatím v plenkách, o penězích a samozřejmě o inovativním přístupu.“

Varování

„Ústí je takovou laboratoří české politiky. Co se nyní aktuálně řeší, je střet zájmů, rozkrádání evropských fondů. Realitou je koalice SPD a komunistů. Kolega dostal novinářskou cenu za to, když popsal, jak zamávali s tamním šéfem muzea, který usiloval o česko-německé usmíření, ošetřoval hroby německých padlých,“ poinformoval ještě na žádost přítomných o dalších aktivitách Ondřej Neumann.