Toto úterý bylo funkční období prodlouženo současnému generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi až do podzimu 2024. Lídři NATO původně doufali v nalezení vhodného kandidáta na pozici tajemníka na summitu ve Vilniusu v Litvě, ale nedohodli se.

Zdroj z NATO uvedl a deník The Telegraph informoval, že Bílý dům se snaží přesvědčit německou političku von der Leyenovou, aby se stala Stoltenbergovou nástupkyní, z obav, že do jednoho roku se žádný vhodnější kandidát nenajde. Stoltenberg je ve funkci již od října 2014 a minulý týden prohlásil, že o další prodloužení funkce neusiluje, když už nyní byl jeho odchod odložen pro zajištění stability Aliance uprostřed ruské invaze na Ukrajinu.

Bílý dům začal preferovat jako budoucí generální tajemnici NATO von der Leyenovou poté, co pro tuto roli odmítl ministra obrany Spojeného království Bena Wallace. Svou kandidaturu Wallace ukončil minulý měsíc, neměl podporu ani Francie, která se vyjádřila tak, že tuto pozici by měl obsadit jeden z evropských lídrů.

Joe Biden a von der Leyenová si navíc mezi sebou v průběhu posledních let údajně vybudovali „silné pouto“, které podpořilo transatlantické vztahy, a to například v otázkách Číny, Ukrajiny a klimatu.

Ursula von der Leyenová by pravděpodobně měla podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Proti by mohl být německý kancléře Olaf Scholz, dřívější politický rival nynější předsedkyně Evropské komise.

Von der Leyenová již dříve uvedla, že je pro ni ctí být zařazena na seznam potenciálních nástupců. Její tiskový mluvčí nicméně sdělil, že von der Leyenová „není k dispozici pro tuto práci, ať už nyní, nebo v budoucnu“. Při soukromých rozhovorech s prezidentem USA měla Leyenová Bidenovi údajně říci, že nebude k dispozici pro převzetí jakékoliv funkce v NATO nejméně do příštího roku.

Pro jmenování generálního tajemníka Severoatlantické aliance neexistuje oficiální postup. Členské státy musí o kandidátech diskutovat do doby, než na jednom z kandidátů dojde mezi státy k souhlasu. Mezi další možné kandidáty se řadila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, jež se s prezidentem USA setkala minulý měsíc, ale byla vyřazena, neboť v čele NATO by stál potřetí za sebou člověk ze Skandinávie.