Nový ministr zdravotnictví Němeček představil před několika dny jím návrhové změny v českém lázeňství a již v dubnu by měl být účinný nový indikační seznam. Domníváte se, že navržená opatření budou dostatečná a pomohou vyřešit krizi, do níž se české lázeňství dostalo? Nebo byste uvítal i některé další?

V loňském roce jsem v Senátu vyslechl bouřlivou diskusi v rámci projednávání petice „Za zachování českého lázeňství“. Ztotožňuji se s názorem, že katastrofální stav lázeňství je z velké části důsledkem indikačního seznamu úhradové péče platného od roku 2012. Jeho změna a prodloužení pobytu z 21 na 28 dní určitě pomůže, ale nebude to optimální stav. V marketingu se v těchto souvislostech často uvádí Paretovo pravidlo, které říká, že 20 % příčin má 80 % následků. Dle mého názoru novým indikativním seznamem bude zřejmě odstraněna většina negativních následků, ale je tam stále hodně příčin, které lázeňství ovlivňují. Jinými slovy, chce to analýzu a koncepci rozvoje českého lázeňství, která by se dlouhodobě realizovala.  

V Senátu jste místopředsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Kvůli nedostatečné kvalifikaci by mělo koncem roku odejít ze školství 7 tisíc učitelů, v některých krajích dosahuje nekvalifikovanost až 30 procent. Podle ministra je nejhorší situace na Karlovarsku a u učitelů odborných předmětů. Jaké řešení byste  preferoval, aby nedošlo ke kolapsu ve školství? A je podle vás nekvalifikovanost učitelů největším problém českého školství? Nebo kde jej shledáváte vy?

Co se týče kvalifikovanosti učitelů, vidím, že ministr Chládek řeší problém koncepčně a že nedojde k žádnému kolapsu školství. Pravdou je, že učitelé měli 10 let času na získání kvalifikace, ale zároveň je jasné, že u starších učitelů s dlouholetou praxí je to docela zásadní problém. Myslím, že současný postoj Ministerstva školství k řešení této problematiky je dostačující, tedy výjimka pro učitele starší 55 let s praxí 20 let, pro lektory cizích jazyků a pro učitele odborných předmětů, s možností doplnit si vzdělání v mimořádných termínech. Konkrétně v našem městě je momentální počet neaprobovaných učitelů téměř 22 %. Také vítám snahu zavést registr učitelů, který dosud chyběl, a samotné ministerstvo nemělo žádný přehled o odbornosti v rámci celé republiky. S tím také souvisí problém přípravy učitelů na pedagogických fakultách, kdy fakulty nereagují na požadavky a potřeby škol a neotevírají v dostatečném množství nedostatkové obory a aprobace.

A jak dopadl dotazníkový průzkum na klima ve školách v Sokolově? A zohledňovala se v průzkumu i kapacita škol? Jaké je? 

Myslím, že Sokolov je jedním z mála měst, který se nebál udělat toto anonymní dotazníkové šetření o atmosféře na všech svých zřizovaných školách, a to jak na mateřských, tak základních, a ještě toto šetření zafinancoval z vlastních zdrojů. Žádné katastrofické výsledky se nekonaly, potřebovali jsme hlavně vědět, jak bylo klima ovlivněno sloučením škol, které ve městě proběhlo. Po obdržení výsledků byl se všemi ředitelkami a řediteli proveden pohovor, kde byly rozebrány jednotlivé výsledky ve všech oblastech, a to jak pozitivní, tak negativní. Z chyb je třeba se poučit a na vavřínech nelze usnout.

Co se týče kapacity škol, tak se v průzkumu nijak nezohledňovala, město ji samozřejmě sleduje, a je třeba si říct, že i po sloučení tří škol v roce 2011 má město stále volných více než 700 míst a demografický vývoj není, bohužel, nijak příznivý. A to je třeba ještě připomenout, že téměř 800 žáků k nám dojíždí z okolních obcí a i tam se počty ve většině případů snižují.

V minulosti jste ale upozorňoval kromě zdravotnictví na další potřebné korekce, především v daňovém a důchodovém systému a sociální oblasti. Nová vláda však chce zrušit takzvanou důchodovou reformu Nečasovy vlády, nepřichází se svou vlastní koncepcí, reformou. Není chybou, že vláda tento problém neřeší a odsouvá?

Volební program sociální demokracie zrušení 2. pilíře důchodové reformy srozumitelně deklaroval. Důvody, proč tomu tak bylo, jasně a brilantně shrnul Vladimír Špidla v příspěvku publikovaném na jeho webu s názvem „Zamlčené základy důchodového systému“. Z tohoto si dovolím vybrat závěrečné věty, které jsou i odpovědí na Vaši otázku: „Náš důchodový systém nelze stabilizovat za současné existence druhého pilíře. Důchodový systém lze stabilizovat a rozvíjet za současné existence (a to je i podmínkou) prvního (průběžného) a tzv. třetího pilíře (dobrovolného penzijního spoření)“.