Štěch k tomu na dotaz ČTK uvedl, že se s Horníkem sejde v úterý a že si celou záležitost vysvětlí v klidu, ne přes mediální prohlášení. Opakovaně ale odmítl, že by podpisem prohlášení překročil své pravomoci. „Diskusi k jakékoli záležitosti na plenární schůzi Senátu se nebráním, pokud o to většina senátorů bude stát,“ dodal.

Horník zdůvodnil žádost tím, že žádný ze signatářů dosud veřejně neobjasnil důvody k napsání takového prohlášení. „Naše znepokojení je o to větší, že z veřejných zdrojů se dozvídáme, že toto prohlášení mělo být neveřejné, čili mělo mít formu diplomatického dopisu. Chceme vědět, kolik takových neveřejných prohlášení, jež nejsou v zájmu svébytnosti českého národa, podepsaných nejvyššími ústavními činiteli, bylo z České republiky v minulosti odesláno diplomatickou poštou kamkoliv,“ uvedl Horník.

Prohlášení kromě Štěcha podepsali prezident Miloš Zeman, předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdůraznili v něm, že Česko „při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“. Stručný dokument rovněž obsahuje ujištění, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky“.

Kritici včetně některých členů vládních stran toto prohlášení označili mimo jiné za vazalské a poníženecké. Jeho signatáři podle nich ustoupili nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů.

Štěch již dříve uvedl, že s prohlášením souhlasil, protože odpovídá principům strategického partnerství mezi ČR a Čínou. „Každopádně odmítám názor, že jsem překročil pravomoci předsedy Senátu. Nikde jsem neuváděl, že v tolik diskutovaném dopisu ústavních činitelů hovořím jménem všech 81 senátorů. Tak jako každý jiný senátor má i předseda Senátu právo vyjádřit se k něčemu a zveřejnit své stanovisko,“ dodal.