Akademici k tomu, že se uvolnění během Velikonoc zatím přílišně neprojevilo na nárůstu nakažených, doplňují, že jsou si vědomi toho, že by z důvodu časových zpoždění ještě mohlo během příštích 5-7 dnů ke zhoršení stávající situace dojít. Vláda by dle nich nyní měla stanovit rozpětí na ukazatelích vztahu mezi počtem testovaných a nakažených a také mezi počtem nakažených a těch, kteří mají těžký průběh spojený s hospitalizací a s umělou ventilací, a na základě toho přejít ke konkrétním systémovým opatřením týkajícím se obnovení běžné ekonomické aktivity.

Podle týmu ekonomů je velmi nezodpovědné přijímat v krizovém režimu zákon, který umožní střednědobě porušování pravidel rozpočtové odpovědnosti. „Jsme si vědomi, že v roce 2020 musíme očekávat podstatně vyšší deficit státního, resp. veřejného rozpočtu, který bude činit i více než 4 % nominálního HDP. Nepovažujeme však za správné, aby zákonem byla upravena i možnost porušovat pravidla rozpočtové odpovědnosti v obdobné výši pro rok 2021, a za nepřípustné považujeme prolongování této situace až do roku 2027,“ upozorňují. Velikost propadu nominálního HDP bude záviset zejména i na rychlosti a rozsahu obnovy ekonomické aktivity.

Upozorňují i na nebezpečí plynoucí z insolvenčního zákona. Ten dle nich může vést k situaci, že se velký počet firem dostane do úpadku již v srpnu či v září letošního roku. Navrhují proto, aby se prodloužila lhůta pro splatnost plnění peněžitých závazků dlužníka a lhůta pro situace, kdy se dlužník dostává do úpadku. Lhůtu by chtěli prodloužit z 30 na 60-90 dnů. Chtějí taktéž, aby tyto pohledávky po lhůtě splatnosti byly zahrnovány formou opravných položek ze 100 % nedobytných pohledávek do daňového základu.