Velitel separatistické luhanské armády oznámil světu, že Ruská federace nashromáždila dostatek rezervních sil, aby mohla rozpoutat rozsáhlou ofenzívu proti ukrajinskému Severodoněcku, o který se už řadu dní vedou tvrdé boje.

Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí večer oznámil, že Rusové přivezli na bojiště další desítky kusů těžké techniky, které již rozmístili do pozic a připravili k útoku. Pokud jde o situaci v samotném Severodoněcku, podle gubernátora je „většina města je pod kontrolou (ruské armády). Nyní ukrajinská armáda kontroluje pouze průmyslovou zónu a území závodu Azot.“

• Na vyjádření gubernátora upozornila americká CNN

Další tvrdé boje podle Hajdaje probíhají také v Lysyčansku, Bachmutu i na pozemích komunikacích mezi těmito městy. Lysyčansk prý Rusové ostřelovali prakticky nepřetržitě posledních 24 hodin.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maliar v pondělí oznámila, že boj o Luhanskou oblast stále probíhá, ale tamní situace je pro ukrajinskou stranu velmi složitá, a že jakékoli předpovědi jsou „extrémně obtížné“ vzhledem k „dynamické povaze bojů“. „Každou půlhodinu se situace mění,“ dodala s tím, že Ruská federace má momentálně v oblasti k dispozici více vojáků i těžké techniky než ukrajinská strana.

Prezident USA Joe Biden oznámil, že se při své cestě do Evropy, na summit NATO ve Španělsku, pravděpodobně nezastaví na Ukrajině, aby ukrajinským ozbrojeným silám ještě víc nezkomplikoval již tak dost složitou bezpečnostní situaci. Za velmi pravděpodobné však považuje, že se Ukrajina v příštích dnech stane kandidátskou zemí na členství v EU.

V Německu berou sankční politiku vůči Rusku válčícímu na Ukrajině důsledně. Úřady zabavily ruskému poslanci a jeho ženě tři byty, které v německém Mnichově vlastnili. Jde o vůbec první případ, kdy byl ruskému politikovi ze sankčního seznamu majetek zabaven, a nikoli pouze zmrazen. Nájemníci mohou v bytech zůstat, ale nájemné nemají platit na účet ruského poslance, nýbrž mnichovskému soudu.

Ruská blokáda ukrajinského obilí je „skutečným válečným zločinem“, poznamenal vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Zdůraznil přitom, že sankce uvalené Západem na Rusko nemají na hrozící potravinovou krizi vliv. Tady je podle něj viníkem Ruská federace. „Nejsou to evropské sankce, co vytváří tuto krizi,“ prohlásil Borrell.

Podle OSN by ruská invaze na Ukrajinu mohla uvrhnout až 49 milionů lidí do hladomoru nebo do podmínek podobných hladomoru, kvůli jejímu ničivému dopadu na globální dodávky potravin a jejich ceny.