Novinářka Bobošíková úvodem sdílela své pocity ze současné doby. To, co jí zneklidňuje nejvíce, jsou lidé žijící v každodenním strachu: „Tito lidé žijí každý den v obavách a velmi těžko se od těch strachů a obav osvobozují. To mě do jisté míry naplňuje smutkem. Jsem si vědoma, že spousta lidí se bojí budoucnosti, ocitají se ve velké nejistotě, jak v té duševní, tak zejména existenční,“ uvedla novinářka.
„Takže ta doba je svým způsobem velmi náročná,“ řekla s tím, že sama se ale strachem z budoucností necítí být pohlcená, a sice díky svému nastavení a jisté víře, kterou má. Divákům prozradila, co jí pomáhá „vyčistit si hlavu“ od politiky. „Já velmi ráda vařím, to je můj koníček. A potom si třeba velmi ráda sama pro sebe zpívám nebo tančím,“ pousmála se novinářka.
Je odvážné přinášet v současné době objektivní informace, dochází k zastrašování? Tak zněl dotaz jednoho z diváků na moderátorku pořadu Aby bylo jasno. „Vím, že dnes lidé přicházejí kvůli názorům o zaměstnání, a netušila jsem, že se něčeho takového dožiji. Pak chápu, že se lidé bojí. My se ale v Aby bylo jasno nebojíme, vždy zveřejňujeme ověřené informace Spoléháme na to, že vedle lidských soudů jsou i jiné soudy. A pokud budeme zveřejňovat fakta a nebudeme lhát, tak jsme v podstatě v bezpečí,“ dodala Bobošíková.
Co dnes vnímá jako největší společenskou hrozbu? „Jako největší společenskou hrozbu vnímám vyvolávání strachu. Všimněte si, jak obrovský strach byl vyvolán z covidu. Když se podíváte na covidová čísla dnes, tak nejsou přitom nijak významně lepší než před několika měsíci, ale situace je taková, jako kdyby covid v podstatě neexistoval,“ zmínila, že i strach z covidu byl částečně vyvoláván uměle. Děje se tak proto, aby společnost byla více pod kontrolou.
„A jestliže společnost žije ve strachu, potom je velmi snadno ovladatelná a nesmírně zranitelná. Navíc s vědomím a pocitem strachu se lidem strašně špatně žije,“ pokračovala Bobošíková. Avšak na současnou situaci se dívá i z perspektivy možné změny. „Svým způsobem je tato doba i příležitost, aby se lidé obrátili k filozofii, k víře, k bibli. Tedy tam, kde začnou hledat osvobození od toho šíleného svazujícího strachu Vidím to kolem sebe, že lidé jsou už tím strachem tak přesyceni, že už tomu strachu říkají ne, nechtějí v něm žít, nechtějí se s ním už ráno budit, mít antidepresiva, bát dál v těchto úzkostech. Začínají tu cestu k té svobodě od toho strachu hledat,“ podotkla.
Strach podle ní svazuje lidi projevit svůj potenciál, který dle ní je obrovský. „V mnoha lidech je velmi dobrého, ale strach je poklice, pak se nemohou projevit a mít radost z toho, co dělají,“ míní Bobošíková.
Šíření informací vzbuzujících strach ze strany médií jí přijde dnes mnohem intenzivnější, než tomu bylo v minulosti. „Víte, bohužel komerční média mají takové pravidlo, o kterém se příliš nemluví, ale je to realita – že chcete-li prodat, tak můžete buďto bavit, nebo děsit. Dnes my jsme unavení všemi těmi reality show, a teď holt přišla asi doba, kdy lépe prodává děs. Roli zde ale hrají určité mezinárodní narativy (příběhy), které ovládnou i veřejnoprávní médium, pak se o odtud začnou linout informace, které vzbuzují dojem, že v podstatě žijeme v apokalypse, že buď shoříme v globálním oteplování, zničeni covidem, nebo budeme pohlceni Ruskem či vybombardováni jadernou bombou. Někdo to dělá s cílem vydělat peníze, a pak to někdo může pod vlivem všech těch informací i tak cítit,“ poznamenala.
„Na druhou stranu je v české společnosti mnoho lidí, kteří to tak necítí. Ale ti si nechávají ty klidné světy pro sebe a pro své rodiny, protože vědí, že když s tím klidem půjdou na veřejnost, tak budou okamžitě obrazně umláceni, ukřičeií, nálepkováni. Mnozí z těchto lidí, kteří mají, řekněme, svou vnitřní víru a vnitřní bohatý život a nebojí se, tak to v podstatě nemají ani zapotřebí,“ řekla Bobošíková.
Věnovala se tématu setrvání v EU. Sama je prý hluboce přesvědčena, že se dožije dne, kdy se Evropská unie rozpadne. „Nicméně nechci na to čekat a byla bych ráda, kdyby Česká republika z Evropské unie vystoupila. Jak vidíme na příkladu Británie, je to možné. A jak vidíme na příkladu historie, svazky vznikají a zanikají. Být v Evropské unii podle mě není norma, dokonce si myslím, že je to pro Českou republiku škodlivé a svazující,“ řekla. Toxická je pro ni zejména Lisabonská smlouva, která do řady politických témat zavedla kvalifikovanou většinu, tzn. že právo veta zmizelo z mnoha míst rozhodování v EU.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.