Vadim Petrov by po Miloši Zemanovi na Hradě rád viděl ženu, neboť podle jeho názoru teď momentálně prožíváme čas žen.

„Je čas žen. Čaputová taky vypadá skvěle, ví, co a kde má říct, aby to bylo korektní a stojí na pozicích liberální a levicové EU. Slováci mají snaživou EU školačku a my bychom mohli mit vyhraněnou osobnost,“ napsal Petrov na sociální síti Facebook.

Na ekonomce Šichtařové oceňuje, že se nebojí jít s kůží na trh a stojí si za svými názory. Orientuje se ve světě a navíc je se svými šesti děti zástupkyní vzorné rodiny. Ekonom Vladimír Pikora by prý navíc roli prvního manžela jistě zvládl.

Sám však uznal, že aby měla Šichtařová šanci na zvolení, museli by voliči začít přemýšlet poněkud jinak

„To by ale voliči museli chtít slyšet to, co by slyšet měli, ne to, co slyšet chtějí,“ uzavřel.

Šichtařová za nominaci poděkoval, ale zdůraznila, že nemá žádné politické ambice.

„Sice je to od Vadima milé, ale má to jeden háček. Motivem politiků je touha po moci. A touha po moci je projevem člověka, který pociťuje jistý druh bezmocnosti, neschopnosti a slabosti v normálním životě. Já touhou po politické moci netrpím. A mám se příliš ráda na to, abych se byla ochotná ‚obětovat‘. Takže NE,“ vyjádřila se jasně.

Jeden z diskutujících Šichtařové za její rozhodnutí pořádně vyčinil.

„S PŘÍSPĚVKEM SILNĚ NESOUHLASÍM! Ono to je i o tom, přestat "kecat" a jít něco dělat. Psát umí kde kdo, dokonce mnohem víc lidí než před několika málo sty lety. Ale opravdových státníků nemáme o mnoho víc, než před několika málo sty lety,“ psal pan Novák.

Ekonomka si to však nenechala líbit a vyrazila do protiútoku.

„Vy se mi, pane, líbíte. Nutit někoho k oběti, to už chce velkou dávku kolektivistického myšlení. A neb já jsem pravý opak kolektivisty, je zhola nemožné, aby mě kolektivista chtěl za prezidentku. Neboli – musíte byt velký lišák a šprýmař,“ odmítla mlčet Šichtařová.

Petrov rozhodnutí Šichtařové respektuje, ale zdůraznil, že ani Václav Havel ani Václav Klaus podle jeho názoru necítili nějakou slabost ve svém životě. Politickou moc využili k prosazení věcí, které považovali za správné. Podobně by podle Petrova mohla uvažovat i Šichtařová.

„Když mám silný názor, prosadit své pojetí světa je součást hry. Něco jako druhá polovina zápasu. Ani Havel ani Klaus, tak, jak jsem je vnímal, a Klause zblízka, primárně neprahli po moci kvůli tomu, aby ji měli, ale aby skrze ni uskutečňovali svou představu světa. Že politici poznají jak moc chutná, když ji získají, je druhá věc. Pravice se v téhle zemi nikdy moc nechytala, tak proč bychom si nemohli dopřát přepychu, že alespoň jeden z ústavních činitelů stojí napravo, když celá Evropa, naše vlády a celá stranická konstrukce politických stran se tlačí nalevo, protože ví, že jít napravo je politická sebevražda? Ale CELÝ PODNIKATELSKÝ SEKTOR je vpravo,“ zdůraznil.

V diskusi pod svým příspěvkem uznal, že by Šichtařová musela dělat v politice kompromisy, ale pokud by neztratila správný směr, Petrov by to považoval za přijatelné.