Upozornila, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém posledním stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2015 uvedl, že daňový systém v ČR je příliš složitý a náklady na plnění daňových povinností jsou příliš vysoké. „Těžko budeme hledat lepší téma pro pravicovou stranu. Pravice je přeci (zjednodušeně řečeno) o co nejmenším přerozdělování peněz ve společnosti. Jak si tedy v tomto jednoduchém testu budou české „pravicové“ strany stát?“ ptá se Šichtařová.

• Celý text je ZDE.

Nejprve se zamýšlí nad ODS. „Ta o sobě ráda říká, že je konzervativní pravicovou stranou. To se má nejspíš projevovat tím, že čas od času zkritizuje jiné strany a vymezuje se vůči všemu postkomunistickému. Ale kdybych si měla vzpomenout, kdy naposledy přišla s nějakým opravdu čitelným projektem, s nějakým návrhem či plánem, který by bylo možno označit za jasně pravicový, nějak se mi žádný nemůže vybavit,“ podotýká Šichtařová.

Upozorňuje, že ODS se sice označujeme za pravicovou stranu. „Ale mnohdy si říkám, že kupříkladu v americké politické kultuře by byla označena spíš za střed a v některých názorech si nezadá s americkými Demokraty,“ poznamenává Šichtařová.

Krátce se pozastavuje i u TOP 09. „Je možno za pravici označit stranu, za jejíž vlády výrazně narostl veřejný dluh, tedy přerozdělování ve společnosti se nikterak nezmenšilo? Ne, ta v našem testu neobstojí. Dnes je TOP 09 spíš jakousi sociální demokracií pro bohaté,“ myslí si ekonomka.

Na pravicovost se Šichtařová rozhodla otestovat i hnutí ANO, které jeho předseda A. Babiš na počátku popsal jako „pravicovou stranu se sociálním cítěním“. „Nicméně abych pravdu řekla, dělá mi docela problémy nějaké známky pravicovosti najít. Co víc – dělá mi problém hnutí vlastně jakkoliv zařadit. Jen jediné je jisté: Má mnohem blíž ke konzervatismu („stát je víc než jednotlivec“) než k liberalismu (důrazu na osobní svobodu). Ale to je asi tak všechno. Kromě vágního ujištění, že bude líp, jsme se totiž dodnes nedozvěděli, který politický směr by tuto nápravu vlastně měl zařídit. Zato známe vlajkovou loď hnutí: Elektronickou evidenci tržeb. Což ovšem hnutí pasuje na naprostého propadáka v našem testu. (Je snad EET „zjednodušení systému“? Je EET nastavením jednoduché komunikace s úřady? Preferuje EET jednoduchost před přísnými kontrolami?) Faktem zkrátka je, že ANO je hnutí naprosto názorově neukotvené,“ píše Šichtařová.

Zkoumání podrobila také novou stranu Petra Robejška Realisté. „Strana již nějaký ten den existuje, u mnoha lidí, kteří jsou bezradní, kam se svým hlasem, vzbudila naděje, nicméně jde o přesně ten typ strany, který má v čele jednu osobnost, zato žádný program. Program se totiž vymýšlí jaksi za chodu. Stranu spojují hesla „obhajoba českých národních zájmů a realistická metoda vládnutí“. Ale je to strana pravicová? Levicová? Konzervativní? Liberální? Co si myslí o zelené politice? Co si myslí o přímých daních? Co si myslí o regulaci a osobní svobodě? Co si myslí o zjednodušení daní a nižších represích, jak to navrhuje NKÚ? Tipuji, že nic. Respektive že si každý člen strany myslí něco úplně jiného. Koneckonců strana to vlastně sama mezi řádky přiznává. Realisté se totiž dle vlastních slov chtějí ucházet o hlasy nevyhraněných voličů. Nevyhraněných. Neboli hledají protestní hlasy! Berou každého voliče, který je znechucen, a to je skoro každý. Realisté budou voleni jen proto, aby byl ve volbách poražen stávající establishment. Strana definuje, co zbourá. Ale vůbec neříká, na čem bude stavět. Proč jen mi ta strana tak strašně moc připadá jako hnutí ANO přes kopírák...?“

Závěrem si stýská nad tím, že většině osobností chybí program a čitelný názor. „Což je docela smůla. Pravicový volič by moc rád volil, ale musel by mít jasno v tom, co vlastně volí. A tak zbývají pravicovému voliči v tuto chvíli oči jen pro pláč. Kde má najít stranu, u které by si byl jist, že skutečně ví, jaký názor volí?“ ptá se Šichtařová závěrem.