Jana Ustohalová je redaktorkou brněnské redakce MF DNES a držitelkou Novinářské ceny, udělované Sorosovou neziskovou Open Society Fund ve spolupráci s ambasádou USA. V posledním článku za rok 2017 si povídala s docentem Bohuslavem Binkou, docentem environmentální etiky a vedoucím katedry environmentálních studií na brněnské FSS MU. Tématem rozhovoru byla úžasná pokrokovost a „příjemnost“ města Brna, kterou prý obdivují cizinci, studenti i místní.
Žiji v Krno, Banskobystrický, Slovakia:
„Výměna vedení města před třemi lety jen následovala to, co už se dávno dělo v podhoubí. Tradiční politici zkrátka neodpovídali tomu, co Brňané chtěli,“ připomíná docent Binka nástup současné magistrátní koalice ANO, Žít Brno a dalších progresivních uskupení.
Hned na úvod se environmentální etik (absolvent oboru filozofie a estetika na filozofické fakultě brněnské univerzity) prezentoval svými představami demokracie, když promluvil o progresivisty zamilovaném tématu brněnského nádraží. „Když se člověk projde po Veveří nebo centru a pak jde k nádraží, tak si říká, že tady máme dluh. To vypovídá o předchozí politické garnituře, protože na to měla 20 let a vůbec nic s tím neudělala. Z hlasování o nádraží by proto měla být vyloučená ODS a ČSSD, protože za sebou mají nulové aktivity,“ doporučil akademik.
A pak si s redaktorkou, která má podle některých zdrojů velmi blízko k hnutí Žít Brno a na internetu má být v pravidelném kontaktu s jeho lídrem Matějem Hollanem, začali notovat, jak je město Brno správně moderní a aktivistické. „Nynější generace kolem čtyřicítky zjistila, že může měnit město odspodu. Takže dnes najdete nejprogresivnější lidi třeba mezi úředníky na sociálním odboru brněnského magistrátu, kteří přesvědčili vedení města a prosadili revoluční zabydlování bezdomoveckých rodin,“ rozjímala redaktorka a docent Binka jí dal za pravdu. „Souvisí to také s tím, jak pracuje katedra sociální politiky a FSS. Neustále vozí studenty do zahraničí, potkají se s několika proudy v přístupu k sociální politice a nad všemi musí přemýšlet,“ přidal zásluhy svého zaměstnavatele. Město podle něj velmi těží z kvality místních vysokých škol.
„Brno jde dopředu a je v mnoha směrech progresivní a otevřené,“ pokračovala redaktorka, ale zalitovala, že občas i zde sklouznou do „provinciální trapnosti“, třeba když uspořádají „festival smiřování se s historií“ a vecpe se tam jakýsi sponzor a vystavuje tam svá ojetá auta. Vedoucího katedry to přivedlo k úvaze, že lidé kolikrát mají snobský postoj a neuvědomují si, že život o tom není. „V Praze si můžu myslet, že jsem uspěl, ale zapomenete, že život o tom není. Obkružovaný mercedes ukáže, jak je to absurdní a že důležité věci jsou jinde. Že nemáte mít to ego tak velké, protože nakonec je každé velké ego jako ten mercedes – zaledované a směšné,“ zamyslel se nad rozdíly obou měst.
Redaktorka pak pochválila brněnské voliče, že jsou tak progresivní, že dokáží na radnici pustit i takové lidi, jako jsou aktivisté z Žít Brno. Diplomovaný etik však cítí v jejich počínání určitou „výsměšnost a negativní energii“, na jejímž odstranění by měli zapracovat. „Brněnská politika se tím dostane do verze 3.0. A ta bývá tradičně hodně uživatelsky přívětivá i stabilní,“ těší se.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
