Členka Trikolóry a advokátka Monika Čírtková upozornila na Facebooku na kauzu, jež v poslední době hýbe českým podvědomím. Jde o kauzu nedoprovázených dětí z uprchlických táborů v Řecku a připravenost českých rodin je přijmout. Monika Čírtková se tázala, zda se vůbec zeptali samotných dětí na cestu do České republiky. Tato kauza se probírala v pořadu 168 hodin, o kterém napsala, že jej normálně nesleduje, tento díl viděla údajně náhodou. „Jsem ten poslední, kdo by chtěl, aby jakékoliv dítě trpělo, a jsem přesvědčená, že děti v těch táborech trpí. Ale složité problémy nemívají jednoduchá řešení,“ napsala a hned poté se tázala: „Je milé, že se paní Šojdrová snaží dohodnout s ministrem Hamáčkem a řeckou vládou o stěhování čtyřiceti dětí bez doprovodu do České republiky. Ale – už se někdo zeptal těch dětí?“

Upozornila na to, že v České republice jsou zakotvena participační práva dítěte. Má být tedy naprosto vyloučeno, aby se stěhovaly do České republiky nějaké děti, aniž by se ty děti, které mají dispozice formulovat vlastní názor, k tomuto přesunu nevyjádřily. „A toto vyjádření by mělo být informované, tedy vyslovené poté, co bude dítěti v jazyce, kterému rozumí, nastíněn jeho navrhovaný budoucí osud,“ informovala.

Tázala se, proč by měli chtít patnáctiletí Syřané a Afgánci právě sem, do střední Evropy, kde mají téměř jistotu, že zde nemají příbuzné. „Proč by měli chtít do křesťanských nebo v ještě horším případě do ateistických rodin? Proč by se měli nechat vychovávat v cizí zemi lidmi, kteří jsou jim jazykově, kulturně a duchovně zcela vzdálení?“ vyptávala se dále.

Avšak dámy v pořadu vystupující prý měly jednu pravdu. A to tu, že každé dítě má svoji hodnotu a zaslouží si dobré zacházení i dobrou péči. Advokátka si však kladla otázku, jak se s tím může slučovat jejich přesazování sem, do České republiky, kde jde o pro ně velmi cizí prostředí. „Abychom si připadali ušlechtilí? V čím zájmu to stěhování je?“ ptala se.

Děti totiž nejsou dle názoru advokátky neosobní panenky, které si lze vzít, protože zrovna chceme. Jde hlavně o lidské bytosti, které jsou prý schopny cítit, vyjadřovat své názory. Názory, že to jsou lidé, kteří také chtějí nalézt v životě štěstí, proto je nemůžeme jen tak sebrat a přivézt sem. „Obávám se, že to poslední, co takový patnáctiletý Afghánec chce, je skončit ve střední Evropě v rodině bílých, naivních a okázale ušlechtilých českých ateistů. Zkuste se ho zeptat,“ zakončila.