„Jsem rád, že jste přišli, když celý národ žije koronavirem,“ zažertoval na samém úvodu za smíchu přítomné omladiny host. „My jsme velmi oficiální organizace a příští rok budeme slavit třicet let fungování Organizace pro pomoc uprchlíkům. Kdybyste kdekoliv kdykoliv potkali v České republice cizince v nouzi, ať je to uprchlík, Ukrajinec, kterému se něco přihodí na stavbě, nebo žena cizinka otěhotní a nemá na zdravotní péči, tak ať se obrátí na nás,“ představil se a svoji velkou neziskovku Rozumek.

Aktivní europoslankyně

„Řekové si oficiálně řekli o pomoc dopisem před půl rokem, kdy navrhli všem členským státům EU, aby pomohly alespoň nezletilým dětem bez rodičů, které se nacházejí v Řecku. Naše zapojení do možného přijetí nezletilých dětí bez doprovodu začalo s nápadem paní europoslankyně Šojdrové už na konci léta 2018, která viděla jako zástupkyně Evropského parlamentu zoufalou situaci na řeckých ostrovech, mluvila tam s lidmi a řekla si jako žena, která se v České republice hodně zasloužila o vybudování sociálně-právního systému ochrany dětí, že to tak nenechá,“ informoval Rozumek. „Přišla s nápadem přijmout některé z těch dětí. Myslím, že její původní nápad byl padesát dětí do České republiky, protože věděla, že tady systém funguje dobře a že by to pro nás nebyl vůbec žádný problém. Nás požádala asi měsíc a půl po tomto nápadu, jestli bychom sehráli roli expertní organizace, protože my už patnáct let máme malý tým, který se věnuje jenom nezletilým dětem bez doprovodu, které přijdou samy bez rodičů do České republiky po vlastní ose, a máme s tím dlouholetou zkušenost a problém s tím. Takže jsme po krátkém váhání souhlasili a doufali jsme, že se podaří přesvědčit naše politiky k tomu, abychom alespoň padesát, později to bylo číslo čtyřicet, těch dětí přijali,“ uvedl dopodrobna doktor Rozumek.

Zlatý ministr Petříček!

„Domluvila se schůzka s panem premiérem, byl na ní i pan ministr Hamáček, dva senátoři – Papoušek a Hampl, zástupce Člověka v tísni, Ministerstva vnitra. Bylo nás tam kolem stolu asi šestnáct u pana premiéra a bylo to hlavně proto, že občané na výzvu paní europoslankyně Šojdrové zareagovali velmi kladně. Obraceli se ve velkých počtech na politiky s tím, že jsou ochotni pomoci, že jsou dokonce ochotni přijmout ty děti do svých rodin. Bavili jsme se asi hodinu a půl. Byla to velmi nepříjemná schůzka, kde Hamáček a zejména Babiš vyloženě štěkali na paní Šojdrovou, že tam žádní sirotci nejsou, že si všechno vymyslela, že je obviňuje z toho, že jsou nelidští,“ posteskl si Rozumek. „Ale nakonec jsme se rozešli s tím, že když se najdou děti, které bychom mohli přijmout, poskytne stát součinnost. Dokonce jsme se bavili o tom, že to stát nebude platit, že se bude platit z evropských fondů, že musejí být u dětí bezpečnostní prověrky,“ konstatoval host za nesouhlasného šumu v sále. „Se vším jsme souhlasili a s tímto jsme se rozešli, že se pokusíme doručit nějaký seznam.“

„Než jsme jako nevládní skupinka vyšli před novináře, pan premiér odkráčel za svým piár týmem a přišel s úplně jinou verzí asi deset minut po nás. Že těm dětem pomůžeme tam. Od té doby jsme pro ty děti jako stát nehnuli prstem. Snažíme se rok a půl přesvědčit ministra vnitra, premiéra, byli jsme i za ministrem zahraničí Petříčkem, který se k tomu staví kladně. Prostě abychom příslib jako Česká republika splnili. Myslím si, že s neodvahou, ba přímo zbabělostí pana Hamáčka, a populismem pana Babiše se tak nestane nikdy,“ konstatoval Martin Rozumek.

Řecko nezvládá – a my nechceme

„Před rokem jsme byli s paní Šojdrovou v Řecku, navštívili jsme několik zařízení, zase jsme se přesvědčili o tom, že těch dětí je tam mnoho. V současné době se tam nachází 5 300 nezletilých dětí bez doprovodu rodičů. Řekové za peníze Evropské unie mnoha jim byli schopni najít ubytování v nejrůznějších centrech, nevládní organizace si pronajaly domy, byty a zhruba 2 200 dětí má odpovídající ubytování. Ten zbytek, tedy 3 100, ubytování má neodpovídající. My jsme viděli v Athénách, že děti byly ubytovány ve squatech, v hotelích, které nefungovaly, tedy bez jakékoliv ostrahy. Některé pobývaly přímo na ulici. Jiné v policejních celách, protože Řekové nevěděli, kam je mají dát. Padlo i několik rozsudků, třeba ve Štrasburku, že ty podmínky pro děti se rovnají nelidskému a ponižujícímu zacházení, a Řecko bylo z tohoto důvodu odsouzeno Evropským soudem pro lidská práva,“ uvedl dále Rozumek. 

„Nový řecký ministr poslal dopis všem státům EU, abychom si alespoň ty děti rozebrali, když už nechceme pomoci ostatním. Pro Česko navrhl počet čtyřiceti dětí. Pan ministr Hamáček jako správný český hrdina nejdříve dopis zapřel, pak, když se provalilo, že takový dopis přišel, tvrdil, že na tento typ dopisu se neodpovídá. Když jsme jej pak s tím dopisem konfrontovali, tak sám napsal Řekům, ať tedy poskytnou nějaký seznam, ze kterého bychom si mohli vybrat.“ Šéfa neziskovky opět zastavil silný nesouhlasný šum v sále naštvaného mladého publika na tento stav.

„Tak to ale nefunguje! U každého  dítěte se musí zkoumat, co je jeho nejlepším zájmem. Jestli má někde nějaké příbuzné. Jestli je tam bez rodičů, jestli nemá příbuzné v nějaké jiné zemi, nebo v Sýrii. Musí se brát v úvahu jeho názor,“ vysvětloval dále Rozumek. „Podle Úmluvy o právech dítěte má každé právo vyjadřovat se ke všem věcem, kterým je schopno porozumět. Takže jim nelze dávat nějakou falešnou naději – vy se tady napíšete na nějaký seznam do Česka a pak vás bude Česko půl roku prověřovat a možná vás přijme. V tomto smyslu byla řecká odpověď, že takto pomoc nefunguje. Správně by to mělo být tak, že česká vláda, pokud tedy ty děti přijmout chce, tak musí poslat misi do Řecka a tam dobře vysvětlit, co by ty děti čekalo, zjistit všechny ty věci, o kterých jsem hovořil, a pak zorganizovat převoz.“

A Rozumek si dále stěžoval nečetnému auditoriu: „Pan ministr Hamáček, když přišla odpověď z Řecka, že takto se nepostupuje, tak v podstatě slavnostně vyhlásil, že naše angažmá v tomto končí a žádné děti nepřijmeme. Paní europoslankyně Šojdrová to nezvládá, my také ne. Nemohu zapomenout na skupinu Češi pomáhají, která se právě proto dala dohromady. Podle našich informací se hlásí více než 200 rodin, že by bylo ochotno děti podporovat. Více než deset z nich by bylo připraveno je přijmout k sobě do rodin. Ale myslím si, že tuto šanci nedostanou,“ uvedl pesimisticky šéf obří české neziskovky.

Krajní pravice a Turci ohrožují další vývoj

„Co se týká zhoršující se situace na řeckých ostrovech, tak mohu potvrdit, že je dramatická. Řekové se rozhodli zcela zavřít řecko-tureckou hranici. Co se týká vstřícnosti místních, tak tábory jsou třeba na Lesbu od místních poměrně izolované. Takže místní s nimi téměř do styku nepřišli, kdo nechtěl pomáhat, nepomáhal. Kdo chtěl, mohl. Je pravda, že se tam objevuje čím dál více řekněme krajně pravicových mužů, kteří si to berou jako takový sport ochránit řeckou hranici. Tenze jsou tam čím dál tím větší. Ale i běžní ostrované mají situace plné zuby, protože například na Lesbu, kde oficiální kapacita je 3 500, tak je nyní 20 000 lidí, často v naprosto nedůstojných podmínkách,“ pokračoval dále Rozumek. „Šíří se nemoci, lidé jsou v zoufalých zimních podmínkách. To neznamená, že když jste v Řecku, že je tam nějak výrazně teplo. Při nápadu vlády zřídit další objekt na Lesbu, tak se nedivím, že to u místních vyvolá reakce, které jsou velmi odmítavé. V současné době se turecká strana snaží situaci ještě více vyhrotit,“ posteskl si Rozumek k aktuální situaci. „V turecké televizi se dokonce objevila informace pro uprchlíky, jakým způsobem se mají dostávat do Řecka včetně plánků v arabštině. Včetně vystoupení převaděčů přímo v televizi, což jsem v životě neviděl,“ šokoval přítomné. „Turci se snaží situaci vyhrotit na maximum, aby mezinárodní společenství je podpořilo v jejich aktivitách v Idlíbu. Čísla, která slýcháváte, jsou silně nadsazena, skutečná realita bude mezi 15 až 20 tisíci lidí. Ale i to je hodně.“

Počty klesají, ale extremisté jsou stále v parlamentech

„Na světě máme  v současné době asi 71 milionů uprchlíků a v našem super krizovém roce, v migrační uprchlické krizi v roce 2015, jich do celé EU přešlo přes Středozemní moře 1 032 000. Což jak sami uznáte, je z celého toho celosvětového počtu uprchlíků je poměrně malé číslo. Vedlo to k tomu, že jsme si ve spoustě zemí EU navolili extremisty do Parlamentu,“ uvedl konkrétní čísla Martin Rozumek.

„Už rok poté, v roce 2016, jsme se vrátili ke každoročnímu normálu, 373 000 nově příchozích do EU. Což je běžný počet lidí, kteří přicházejí, když se neděje žádný konflikt. Od roku 2017 jako EU lámeme rekordy, jak málo uprchlíků přichází – 186 000 v roce 2017, 141 000 v roce 2018, 123 000 v roce 2019. To jsou za posledních deset let tři nejmenší čísla nově příchozích do EU. Takže o krizi bych vůbec nemluvil, to číslo je absolutně zvládnutelné. Je ostuda, že v tom necháváme Řeky samotné, protože z těch 123 000 jenom k nim přišlo 75 000 lidí. Slavná zavřená balkánská cesta je samozřejmě zavřená jen pro ty, kdo nemají peníze. Kdo si to může zaplatit. Ti nejbohatší cestují na falešné pasy nebo na pasy lidí, kteří jsou jim podobní. Letecky až tam, kam se potřebují dostat. Ti méně bohatí pak automobily projíždějí, tam, kde jsou kontroly, tak se uplácí, tam kde nejsou, projíždějí celkem bez problémů. A uvíznou ti největší chudáci nebo rodiny s dětmi, kterých je, když to přeženu, plné Řecko,“ uvedl na samotný závěr své přednášky šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům a vyslal veřejný apel: „Když tedy uvidíte cizince v nouzi, pošlete jej k nám!“