Každou uplynulou hodinou jsou prezidentské volby v USA blíž. Agentura AP poukázala na několik zásadních bodů, ve kterých se liší úřadující prezident, demokrat Joe Biden, a jeho republikánský oponent Donald Trump, jenž by se po čtyřech letech do úřadu rád vrátil.

AP na prvním místě zmiňuje právo na podstoupení potratu. Biden opakovaně žádá, aby mu Kongres poslal k podpisu zákony, které by opět zpřístupnily právo na potrat ve všech státech USA. Trump se naproti tomu chlubí tím, že to on jmenoval několik konzervativních soudců Nejvyššího soudu USA, kteří nakonec potopili právo na potrat na federální úrovni a umožnili konzervativně laděným státům USA potraty zakázat nebo ztížit.

Oba uchazeči o Oválnou pracovnu v Bílém domě se rozcházejí i v pohledu na energetiku. Biden je odhodlán i ve druhém funkčním období tlačit na podporu elektromobility a obecně na snížení uhlíkové stopy Američanů. Naproti tomu Trump označil změnu klimatu za „podvod“ a netajil se tím, že cítí zvláštní pohrdání větrnou energií. A že jeho cílem je, aby USA měly nejlevnější energii a elektřinu na světě. Zvýšil by prý těžbu ropy na veřejných pozemcích a nabídl daňové úlevy producentům ropy, plynu a uhlí. „Zavázal se také, že znovu vystoupí z Pařížské klimatické dohody, ukončí dotace na větrnou energii a odstraní předpisy zavedené a navržené Bidenovou administrativou, zaměřené na energeticky neefektivní druhy žárovek, sporáků, myček nádobí a sprchových hlavic,“ doplnila agentura AP.

Oba muži se podle agentury AP liší také v pohledu na demokracii. Biden tvrdí, že v těchto volbách nejde o nic menšího než o ochranu demokracie. Letos v lednu dokonce Biden řekl, že jde o to, zda americká demokracie přežije. „A pravidelně odsuzuje Trumpovo popírání, že prohrál prezidentské volby v roce 2020. Biden nazval útok na Kapitol z 6. ledna 2021 ‚dnem, kdy jsme téměř ztratili Ameriku – ztratili vše‘,“ připomněla agentura AP. Ale Trump tvrdí, že pokud bude politická soutěž spravedlivá, rád akceptuje její výsledky. Ale pokud není, pak je podle Trumpa třeba postavit se za zájem země.

Biden podle agentury pracuje také na tom, aby upevnil pozice federálních úředníků a aby ztížil jejich případné vyhazovy, zatímco Trump se netají tím, že v řadách federálních úředníků spustí průvan, kterému nejeden úředník padne za oběť.

Kandidáti na prezidenta se také zásadně liší i v pohledu na imigraci do USA. Bidem hned na počátku svého prezidentství přislíbil, že pomůže lidem, kteří do USA přišli jako děti a dosud nemají občanství. Jeho plány se ale zadrhly. Republikánská většina v dolní komoře Kongresu, ve Sněmovně reprezentantů, ho tlačí spíše k tomu, aby zpřísnil ochranu jižní hranice USA.

„Bývalý prezident slibuje uskutečnit největší domácí deportaci v historii USA – operaci, která by mohla zahrnovat záchytné tábory a Národní gardu. Vrátil by politiku, kterou zavedl během svého prvního funkčního období, jako je program Zůstaňte v Mexiku a Hlava 42, která omezovala migraci z důvodů ochrany veřejného zdraví,“ upozornila agentura AP. Současně Trump slíbil, že se pokusí prosadit deportaci lidí, kteří jsou sice v USA již legálně, ale kteří „fandí džihádu“.

Prezidentští kandidáti se rozcházejí i v pohledu na transgender lidi a na LGBT komunitu obecně. Zatímco Biden se zavazuje k jejich maximální ochraně, Trump dal najevo, že se pokusí prosadit zákon, na jehož základě se budou rozlišovat jen dvě pohlaví, která se určí při narození. Trump také podle agentury AP slibuje, že „porazí toxický jed genderové ideologie“. V rámci svého zásahu proti genderově kontroverzní péči prohlásil, že jakýkoli poskytovatel zdravotní péče, který se podílí na „chemickém nebo fyzickém mrzačení nezletilé mládeže“, již nebude splňovat federální zdravotní a bezpečnostní standardy a nedostane federální peníze. Ve školách by prý podnikl podobně represivní kroky proti jakémukoli učiteli nebo školnímu úředníkovi, který „navrhne dítěti, že by mohlo být uvězněno ve špatném těle“.

Politici se liší i v pohledu na ruskou invazi na Ukrajině. Biden dával většinu svého prezidentského mandátu najevo, že Ukrajince při obraně vlasti podporuje. Trump naproti tomu říká, že Rusy a Ukrajince donutí sednout k jednacímu stolu a ukončit válku. Vedle toho partnerům v NATO hrozil, že kdo na svou obranu nevydává dost peněz, nemusí se dočkat americké pomoci v případě napadení. 

Ale ve dvou věcech se Biden a Trump přece jen shodli. Jednak v pohledu na reakci Ozbrojených sil Státu Izrael (IDF) na teroristický útok palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Biden a Trump se shodují, že Izrael má právo na tento teroristický útok reagovat, ale zároveň oba tvrdí, že by izraelská armáda měla více hledět na životy palestinských civilistů a svou akci více směřovat k dosažení míru.