Senátor Zdeněk Hraba nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že výsledný návrh, který vzešel ze Sněmovny není úplně právně přesný a „dost by záleželo na každém soudci, jak si zákon vyloží“. Proto přišel za ústavněprávním výborem s pozměňovacím návrhem, který měl za cíl tyto nejasnosti upřesnit. „Zkrátka aby zákon fungoval tak, jak poslanci chtěli, aby fungoval. Ne tak, aby dával prostor k volnému výkladu,“ vysvětlil senátor.

Konkrétně se pozměňovací návrh měl zabývat přiosvojením si potomků. Dle tohoto návrhu by přiosvojení bylo možné pouze za předpokladu, že první partner je rodičem onoho dítěte. Navíc by to šlo pouze tehdy, kdy druhý rodič nejeví o ono dítě zájem. „To mi přijde fér. Ale v té novele je to napsáno tak špatně a volně, že se to budu snažit dopřesnit svým pozměňovákem,“ dodal Hraba.

Nyní, když byl bod projednávání pozměňovacího návrhu vyřazen, umožní návrh z Poslanecké sněmovny stejnopohlavním párům uzavřít partnerský svazek s možností přiosvojit si potomka pravděpodobně i pro nebiologické potomky.

„Partnerství pro stejnopohlavní páry nejspíš vejde v platnost. Nemyslím si, že je správné, že se dnes o návrhu na zavedení partnerství pro stejnopohlavní páry nemohla vést na plénu Senátu diskuse. Zákon byl vyřazen z projednání a putuje tak bez jakéhokoli rozhodnutí k podpisu prezidenta,“ informoval dnes Hraba na sociální síti X.

Tuto možnost jednacího řádu nicméně respektuje, stejně jako kompromis ve formě partnerství. „Jsem přesvědčen, že moderní konzervatismus není jen o zachovávání toho, co funguje, o udržování stability ve společnosti, ale i o tom, že právo nemá popírat realitu,“ uvedl senátor.

Zdůraznil však, že se pozměňovacím návrhem pouze snažil upravit konkrétní chyby sněmovního návrhu. „Výsledkem tak je, že máme obecně správný zákon, který však obsahuje chyby. Uvidíme ke kolika soudním sporům a aktivistickému výkladu práva ze strany některých soudců to povede a myslím, že jsme na začátku souboje o právní stát, a ne na jeho konci,“ napsal s tím, že tento zákon dopomůže ke štěstí těm, kterých se týká.

Partnerství pro stejnopohlavní páry nejspíš vejde v platnost.

Nemyslím si, že je správné, že se dnes o návrhu na zavedení partnerství pro stejnopohlavní páry nemohla vést na plénu Senátu diskuse. Zákon byl vyřazen z projednání a putuje tak bez jakéhokoli rozhodnutí k podpisu…

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) April 17, 2024

Poněkud ostřeji vystoupil proti vyřazení bodu z programu schůze senátor Michael Canov. „Myslím si, že to je v dějinách Senátu úplně poprvé – za 28 let jeho existence, co je navrženo vyřadit bod z programu s cílem, aby prošla marná lhůta a tímto bodem se Senát vůbec nezabýval. Já to považuji za mimořádný skandál,“ pohoršoval se Canov s apelem na Senát, aby sám sebe nedegradoval tím, že bod cíleně vyřadí, aby se jím nemusel zabývat.

Dnes jsem vystoupil proti vyřazení novely Občanského zákoníku (manželství pro všechny) z programu schůze. To by znamenalo, že proběhne marná lhůta a návrh zákona jde k podpisu prezidentovi. Většina však rozhodla o vyřazení (pro vyřazení 47, proti 21 – včetně mě, zdrželo se 9). pic.twitter.com/L4bwW1tkdR

— Michael Canov (@MichaelCanov) April 17, 2024

Po vyřazení bodu z programu své naštvání na facebooku projevila i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Senát tímto krokem dle jejích slov „popřel svou roli horní komory“. „Znemožnilo se tím totiž senátorům předložit jakýkoli pozměňovací návrh a jakoukoli diskusi, protože marně uplyne lhůta a v účinnost vstoupí sněmovní verze. Tedy na půdě Senátu se to vůbec neobjeví. Můj postoj – považuji to vůči občanům za neobhajitelné,“ napsala senátorka na sociální síti.

Nepovažuje za důvodné, aby byl bod vyřazen jen proto, že jednání může být problematické nebo dlouhé. „Naopak. Jak správně řekla Jitka Seitlová, jednat se nemusí o zákonech, které jsou bezproblémové, a je o nich všeobecný souhlas. Rozhodně mezi ně nepatří změna občanského zákoníku tohoto typu, která ve společnosti rezonuje,“ dodala Hamplová.

Pod příspěvkem sdílela fotografii zaznamenávající jací senátoři jak hlasovali.

Pro vyřazení projednání bodu hlasovalo 47 senátorů, mezi nimi například Mikuláš Bek nebo Jiří Drahoš. Proti byli zejména senátoři KDU-ČSL.