„První den roku 2025 skončila v Evropě éra levného plynu,“ napsal na svém facebookovém profilu ekonom a komentátor Pavel Šik. „... a opět se přihlásí o slovo polský Sikorski, který děkoval Američanům za vyhození Nordstreamu do vzduchu, a nazývá to vítězstvím.“
Konec po 57 letech
Šik připomněl, že první dohoda mezi SSSR a západoevropskou zemí o dodávkách plynu byla uzavřena s rakouskou společností OMV v červnu 1968. Itálie uzavřela dohodu v roce 1969 a Spolková republika Německo následovala s dvacetiletou dohodou v roce 1970, poté Francie atd. „Ukrajina byla hlavní trasou, po které SSSR během studené války posílal plyn do západní Evropy a ještě zhruba před deseti lety tomu tak bylo. Takřka 60 let dodávalo Rusko bezproblematicky a v tichosti spolehlivě plyn za každého politického počasí a Evropa toho využila k vybudování své prosperity,“ zdůraznil Šik.
Kombinované trasy plynovodů z Ruska podle něj dodaly ještě v roce 2018 do Evropy rekordních 201 miliard metrů krychlových plynu, v roce 2020, kdy začala platit poslední pětiletá smlouva, to bylo ještě ca 65 miliard m3 a v roce 2023 už asi jen 15 miliard m3 plynu, naposledy cca 5 procent celkového dovozu plynu do EU. Plyn v Evropě se nahradil plynem z Norska a zkapalněným zemním plynem z Kataru a Spojených států, nicméně až do tohoto roku byl ruský plyn klíčový především pro Rakousko, Slovensko, Itálii nebo Českou republiku a pro Maďarsko klíčovým nadále zůstává.
„Největším dovozcem do EU se během roku 2022 tak staly Spojené státy, které samozřejmě neměly nic společného s výbuchem Nordstreamu. Určitě,“ uvedl Šik.
Bolehlav hlavně pro Slovensko
Nad otázkou, co bude odstřižení od levného plynu znamenat pro Českou republiku, se zamyslel také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
„Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn, Fialova vláda ještě před sněmovními volbami bude moci triumfálně deklarovat úplné odstřižení od ruských energií, i ropy. Bolehlav je to nyní hlavně pro Slovensko, jež už začalo odebírat jako náhradní ázerbájdžánský plyn, jenže pak pohrozil Trump a vše je jinak,“ napsal Kovanda na síti Linkedin.
Ruská ropa teče dál
Ukrajinou neteče žádný ruský plyn. Tedy ani do Česka a na Slovensko. „A měl by to být nový trvalý stav. Takže se tak v těchto hodinách děje vůbec poprvé od 30. června 1967, kdy byl do Československa spuštěn sovětský plyn tehdy zbrusu novým plynovodem Bratrství. Pozor ale, ruská ropa Ukrajinou teče stále, nakonec končí i v Česku – či alespoň produkty z ní,“ upozornil Kovanda.
Maďarský petrochemický podnik MOL Ukrajinou nadále převáží ruskou ropu – končí pak nejen v Maďarsku, ale i v Česku a na Slovensku. „A bude i v dalších měsících letoška, byť Česko by se mělo kolem poloviny roku od tohoto zdroje definitivně odstřihnout. První dodávka ropy Družbou do tehdejšího Československa se přitom uskutečnila ještě o nějakých pět let dříve než první dodávka plynu Bratrstvím, a sice 3. února 1962,“ připomněl Kovanda.
Psali jsme:
Ruská ropa se mění na maďarskou
Fialova vláda tak pravděpodobně bude moci ještě před podzimními sněmovními volbami v ČR deklarovat úplné odstřižení od ruských energií, uskutečněné po dlouhých zhruba 60 letech. „Nyní však ruská ropa do Česka stále ještě proudí. Ukrajina sice letos v létě sankcionovala ruský ropný podnik Lukoil, ale na rozdíl od potrubního plynu neexistuje v případě plynu v Rusku vývozní monopol. V případě potrubního plynu je vývozním monopolem Gazprom, v případě ropy existují další vývozní podniky, než je Lukoil, například Tatněfť nebo Rosněfť. Ty Ukrajina nesankcionovala. Navíc, Maďarský MOL nyní kupuje ruskou ropu ještě předtím, než ji ropovod přivede na ukrajinské území, takže Ukrajinou už teče coby ropa maďarská. To Ukrajina akceptuje,“ objasnil ekonom.
Se skřípěním zubů
Slovensko chtělo podobně převážet plyn, ale premiéru Robertu Ficovi takové řešení neprošlo. „Ficův maďarský protějšek Viktor Orbán o takovém řešení hovoří jako o „triku“. Proč jemu s ropou vyšel, a Ficovi s plynem ne? Proč Slovensko nemůže nakoupit ruský plyn ještě předtím, než jej plynovod přivede na Ukrajinu, kterou by tak již obchodně tekl jako plyn slovenský?“ ptá se Kovanda.
Důvodem dvojího postoje Ukrajiny je podle něj zřejmě nově zvolený americký prezident Donald Trump. „Zaprvé proto, že Orbán s ním má mnohem lepší vztah než Fico, k čemuž zřejmě přihlíží i Kyjev, byť třeba se „skřípením zubů“. Zadruhé proto, a významněji, že Ukrajina si potřebuje Trumpa naklonit, aby ten ji neomezoval vojenskou podporu, jak hrozil zejména ve své předvolební kampani,“ vypočítává ekonom.
Evropo, odebírej americké energie
Takže cokoli teď zvýší šanci, že Slovensko bude muset místo ruského odebírat plyn americký, Kyjev podle Kovandy upřednostní.
„Orbán si svůj „trik“ s ropou dojednal ještě před Trumpovým zvolením loni v listopadu. Před Vánoci však Trump vyslal jasný signál, že chce dostat do EU více amerických energií, když pohrozil novými cly, pokud EU nezačne odebírat více amerického plynu a ropy. Od té doby přitvrdil svůj postoj i Kyjev. Co ještě „za Bidena“ prošlo Orbánovi, onen „trik“, Ficovi „za Trumpa“ neprošlo,“ soudí ekonom. A dodává: „Nezapomeňme přitom, že Fico byl od zajištění dodávek přes Ukrajinu jen krůček. Vždyť začátkem prosince 2024 Ázerbájdžán už Slovensku plyn dodal, a to v rámci krátkodobého pilotního projektu. Mělo se za to, že tento krátkodobý kontrakt přejde v dlouhodobý a ázerbájdžánský plyn od letoška Slovensku nahradí ten ruský. Leč nestalo se.“
K pilotní ázerbájdžánské dodávce, vyhodnocené coby úspěšnou, totiž podle Kovandy došlo ještě předtím, než dal Trump tak jasně najevo, jak moc mu záleží na tom, aby EU ve vyšší míře odebírala americké energie.
Vyrovnáme se s tím
Za závažnou změnu označil odstřižení od ruského plynu Václav Bartuška, zvláštní poradce Ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. „Evropa se s ní však vyrovná a půjde se dál,“ uvedl Bartuška ve vysílání pořadu České televize Události, komentáře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Znamená ukončení dodávek ruského plynu do Evropy automaticky také jeho zdražení?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
