„Žijeme v době na rozhraní, v době, kdy se svět zásadně mění. To ale neznamená, že bude horší, bude prostě jen jiný,“ zmínil Bárta. Tragická událost v Berlíně, kdy terorista najel kamionem do davu lidí, rozhodně podle něj není poslední. „Zajištění bezpečnosti totiž je problémem nejen bezpečnostních složek, ale do značné míry každého z nás. Máme být na co pyšní a není možné se za náš způsob života omlouvat či z něj ustupovat,“ podotkl. S terorismem v Evropě se nemáme smířit, ale máme se vyrovnat s tím, že k němu bude zřejmě i nadále nějakou dobu docházet. 

„Je technicky nemožné takovým událostem zcela zamezit. Myslím, že je nutné přejít na izraelský model chování, nenechat se zastrašit, nenechat nikoho násilím a šířením strachu měnit naši civilizaci,“ sdělil. Mimo jiné je také příznivcem návratu k branné výchově.

Jako velký problém Bárta vnímá selhání elit. „Vydírat Brity před referendem, jak to dělal předseda Evropské komise Juncker, snaha Bruselu podporovat biopaliva a solární elektrárny nebo prosazovat směrnici o zbraních – to není zrovna pozitivní přístup k problému. Takové věci pak kompromitují to, co EU často myslí dobře. Rozhoduje ale výsledek, nikoli záměr,“ dodal Bárta, jenž je sice zastáncem myšlenky EU, ale nyní má dojem, že v současné době hypertrofovala. Většina bruselské úřednické elity je podle něj natolik zavalená každodenním úřadem a problémy, že nemá část vnímat ty narůstající, dlouhodobé a zásadní. 

Bárta se vyjádřil také k české politice, mimo jiné k osobě předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Na otázku, zda je Babiš ohrožením pro naši demokracii, odpověděl jasně: „Náš systém parlamentní demokracie s Poslaneckou sněmovnou a Senátem i naše Ústava jsou založeny na systému brzd a protivah. To zaručuje, že ať už je zvolen kdokoli, tak systém působí jako pojistka proti tomu, aby docházelo k extrémům. Věřím tomu. Budování státu je o vzdělávání jedince a o jeho samostatnosti na straně jedné – a na druhé straně je ochota každého z nás delegovat část pravomocí na stát. Nutně potřebujeme obnovu důvěry, úcty k práci a pokory,“ zmínil. Pan Babiš je podle něj mužem své doby, stejně jako všichni ostatní má svá negativa i pozitiva. 

A řeč přišla i na vítězství republikána Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA. „Trumpova volba byla vzpoura úplně normálních lidí. Ale opakuji, každá doba má své preference. Churchilla, díky němuž Británie přežila druhou světovou válku, se Britové v roce 1945, kdy nastal mír, hned zbavili. Churchill totiž představoval osobnost, která byla vhodná pouze do určitého politického a historického kontextu. Nechci srovnávat Trumpa s Churchillem nebo Babiše s Trumpem, ale takhle historie funguje. Proto si myslím, že není dobré panikařit. Stejně tak je jisté, že v dlouhodobé perspektivě dojde k obrodě klasických stran s příchodem nových osobností,“ zmínil. Le Penovou ve Francii či kotlebovce na Slovensku však označuje za politický extremismus, jemuž nerozumí a neuznává jej. 

Závěrem pak Bárta uvedl, že nepodaří-li se objevit nový a ekonomicky výhodný zdroj energie, tak nastane tzv. kolaps. „To ve společenských systémech obvykle znamená, že systém velmi rychle ztratí velkou část své složitosti, protože ji nebudeme schopni ufinancovat. Výsledkem je, že systém sníží své energetické náklady, dostane se na úroveň, kde bude mít energie víc, než potřebuje, a začne vytvářet jiný způsob sebeorganizace vedoucí k růstu. Nejde tedy o zánik či vymizení,“ uzavřel.