Tajné služby by v případě, že novelu schválí i Parlament, mohly také získávat údaje od bank, které jsou chráněny bankovním tajemstvím.

Novela dává tajným službám také možnost lépe zabezpečit skryté identity prostřednictvím záznamů v informačních systémech a zajišťuje větší součinnost orgánů státní správy při poskytování informací

Chráněné údaje od bank by podle novely zpravodajci mohli získat bez vědomí banky. Informace získají tak, že o ně požádají prostřednictvím subjektu, který má sám oprávnění, tedy České národní banky.

Na doporučení premiéra Andreje Babiše (ANO) novela podle jejích autorů zahrnuje také úpravu umožňující získávání a zpracování digitálních fotografií a indentifikátorů fyzických osob vedených v některých informačních systémech. Zpravodajci tak budou moci vytvořit vlastní systém hledání lidí podle obličejů.

Před jednáním kabinetu se k návrhu vyjádřila ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO), s níž Babiš do příští vlády nepočítá. „Velmi ráda si poslechnu pana předsedu vlády, který tento materiál předkládá, jak budou fungovat ty tři zpravodajské služby,“ uvedla. Šlechtová dodala, že v čele resortu obrany se seznámila s fungováním vojenského zpravodajství. „Je pro mne opravdu velký zážitek, jakým způsobem je tento stát řízen,“ poznamenala Šlechtová.

Norma navrhuje také prodloužení maximální doby platnosti povolení pro použití zpravodajské techniky ze tří na čtyři měsíce. Odposlechy tak budou zpravodajci moci používat tak, jak úprava platí podle trestního řádu.

Ve vztahu ke krycím dokladům doplňuje novela povinnosti orgánů veřejné správy, které poskytují zpravodajské službě součinnost při vkládání, změně nebo vymazání údajů z informačních systémů, o povinnost postupovat tak, aby nebyla vyzrazena činnost zpravodajské služby.

Novela se týká všech tří českých zpravodajských služeb, tedy Bezpečnostní informační služby, která návrh vypracovala, Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace.