Mluvčí německé vlády v pondělí podle agentury Reuters uvedl, že Německo letos nesplní svůj cíl vydávat 2 % HDP na výdaje na obranu a že se teprve uvidí, zda se mu to podaří v příštím roce. Berlín prý chce tohoto cíle dosáhnout ještě v aktuálním volebním období.

„Je pravda, že 2% cíle letos pravděpodobně nedosáhneme – roli v tom hrají různé ukazatele – i pro příští rok je to v tuto chvíli otevřené,“ uvedl mluvčí s tím, že kancléř Olaf Scholz zatím nezaujal stanovisko k diskusím o možném navýšení cíle NATO na více než 2 % HDP na výdaje na obranu.

Slova mluvčího německé vlády na twitteru komentoval redaktor České televize Martin Jonáš, který připomněl Scholzova slova o dějinném zvratu. „Právě teď: Vzpomínáte na slib kancléře Scholze, že přichází dějinný zvrat a Německo začne vydávat na obranu 2 % HDP? Jeho mluvčí před chvílí potvrdil, že země cíle nedosáhne ani letos, ani v příštím roce, ale zřejmě až v roce 2025,“ informoval Jonáš.

Právě teď: Vzpomínáte na slib kancléře Scholze, že přichází "dějinný zvrat" a Německo začne vydávat na obranu 2 % HDP? Jeho mluvčí před chvílí potvrdil, že země cíle nedosáhne ani letos, ani v příštím roce, ale zřejmě až v roce 2025. "Velmi se snažíme", dodal mluvčí.

— Martin Jonáš (@MartinJonas19) December 5, 2022

Scholz poprvé použil frázi „Zeitenwende“ (dějinný zvrat) v Bundestagu 27. února, když hovořil o balíčku výdajů na obranu ve výši 100 miliard eur, který byl oznámen ve světle ruské invaze na Ukrajinu. Před nedávnem Scholz v angličtině zveřejnil esej pro americký časopis Foreign Affairs, kde opět hovořil o velkém bodu obratu.

„Historie mé země jí dává zvláštní odpovědnost bojovat proti silám fašismu, autoritářství a imperialismu,“ napsal Scholz. „Zároveň nám naše zkušenost s rozdělením na dvě poloviny v průběhu ideologického a geopolitického soupeření dává možnost obzvláště dobře vnímat rizika nové studené války,“ uvedl Scholz podle DeutcheWelle.

Německý kancléř dále uvedl, že Němci mají v úmyslu „stát se garantem evropské bezpečnosti, jak to od nás očekávají naši spojenci“. Podle Scholze se po pádu Berlínské zdi objevila naděje, že se Rusko „stane partnerem Západu, a ne protivníkem, jakým byl Sovětský svaz“.

Proto podle něj evropské státy snížily své výdaje na obranu s odůvodněním, že velká armáda není nutná, když se „sousedé jeví jako přátelé“. Scholz zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin pád komunistické vlády „nevnímal jako příležitost k větší svobodě a demokracii“, ale označil jej za „největší geopolitickou katastrofu dvacátého století“.

Scholz uvedl, že Putinova válka na Ukrajině „rozbila evropskou a mezinárodní mírovou architekturu, která se budovala celá desetiletí“. Podle Scholze bude nyní Německo muset hrát klíčovou roli jako jeden z hlavních garantů bezpečnosti v regionu, a to prostřednictvím investic do vojenského a obranného průmyslu, a Německo zároveň posílí svou přítomnost v NATO na východním křídle a zajistí výcvik a vybavení ukrajinské armády.