Fingerland si nemyslí, že by íránská jaderná dohoda skončila zhruba za tři týdny úplně. Zmínil, že na celé situaci je nejzajímavější právě to, že nikdo neví, kdy skončí. „Vetšinou je známo, kdo jakými kartami hraje a jak to dopadne, ale v tomto případě je to tak, že nevíme, jaké jsou cíle jednotlivých hráčů,“ uvedl komentátor a poukázal na ještě jednu další důležitou věc. „Není jisté, pokud jde o hlasy ze Spojených států a z Íránu, jestli nehovoří různé zájmové skupiny, které mají různé zájmy a válčí nejen s těmi na druhé straně, ale i s někým na straně vlastní,“ popsal, jak složitá celá tato hra je.

Je to skutečně však tak nepřehledné i v Americe? „Je to nepřehledné v tom smyslu, že od prezidenta Trumpa přicházejí signály jednoho druhu a od některých jeho blízkých spolupracovníků zase přicházejí signály jiného druhu. Jeho vlastní bezpečnostní poradce mluví naopak, mluví o tom, že je třeba vyřešit nikoliv otázku jaderné dohody, ale otázku budoucnosti íránského režimu jako takového,“ řekl.

„Teď si můžeme říkat, že buď je to přetlačování uvnitř americké administrativy, nebo je to dohodnutá hra mezi Trumpem a jeho bezpečnostním poradcem Johnem Boltonem, přičemž Bolton by dělal toho zlého policajta, který by přiměl Írán jednat tím, nebo oním způsobem,“ přemítal Fingerland.

V posledních dnech Donald Trump uvedl, že Íránci jsou teroristický národ. „Trump zřejmě zvládne sehrát různé úlohy během jediného představení,“ reagoval na jeho slova komentátor, podle kterého právě v tomto případě není potřeba pitvat do detailu Trumpova vyjádření. „On sám někdy možná říká věci, které si úplně nepřipravil,“ myslí si Fingerland.

Komentátor se spíše domnívá, že Trumpova rétorika v posledních dnech je překvapivě umírněná na to, jak napjatá, minimálně v oblasti Hormuzského průlivu, kde se odehrávaly poslední záhadné útoky, ta situace je. „Myslím si, že mu nejde o svržení íránského režimu, jeho zájmem není, aby Spojené státy měly teď na starosti tak obrovský problém,“ míní a dodává, že otázka je, zda je vůbec reálné něčeho takového dosáhnout.

„Trumpovi jde o to, vyjednat nějakou smlouvu a prezentovat to jako velký zahraničněpolitický úspěch,“ tak čte Trumpovy zájmy Fingerland. Přesvědčen je o tom prý tím spíše, že se blíží americké volby a šéf Bílého domu potřebuje na stůl položit nějaké úspěchy.

Na to, jestli bylo nutné smlouvu vypovídat, mohou podle Fingerlanda být dvě různé odpovědi. Jedna je ta, že Donald Trump ji vypověděl jednoduše proto, že chtěl. „Založil velkou část té kampaně na boji s Barackem Obamou a jeho dědictvím. Mluvil o tom příliš mnoho, aby později zapomněl,“ míní komentátor. Druhá možná odpověď pak je, že ta smlouva je špatná. „Na téhle druhé odpovědi je hodně pravdy v tom smyslu, že ta smlouva přiměla Írán k téměř úplnému zastavení vývoje jaderných zbraní, ale v žádném případě to neznamená, že Írán jednou tu jadernou zbraň mít nebude,“ podotkl.

Vzhledem k tomu, že ta smlouva umožnila Íránu získávat obrovské prostředky navíc, jelikož postupně uvolňovala možnost Íránu exportovat ropu atd., tak právě v tomto smyslu se podle Fingerlanda mohlo říct, že tato smlouva je kontraproduktivní a že Íránu ze střednědobého a dlouhodobého hlediska napomáhá v získávání jaderných zbraní.

Jeden názor říká, že smlouva byla maximum toho, co bylo možné vyjednat a je to obrovský úspěch, druhý názor však říká, že Íran touto dohodou obrovsky zvítězil, protože získal hodně a obětoval málo a výsledkem toho může být cesta k jaderné zbrani.

Mohou tedy v Íránu existovat tajná jaderná zařízení, o kterých západní svět neví? „Taková zařízení skutečně mohou existovat, opakovaně se ukázalo, že Írán se pokusil utajit nějakou součást svého zbrojního programu, a nakonec se to i zjistilo,“ řekl a poukázal pak na výrok jiných autorit, například bývalý místopředseda mezinárodní atomové agentury, zástupce Finska prohlásil, že Írán bude schopen během šesti až osmi měsíců získat štěpný materiál na jadernou bombu.

Neznamená to podle Fingerlanda, že ji opravdu vyrobí, ale že jenom co se týká množství obohaceného uranu, by to zvládl za tak krátkou dobu. Dvě různé zprávy německých rozvědek zase konstatovaly, že Írán se i nadále snaží vyrobit zbraně hromadného ničení a nakupovat zvláštní materiály a technologie, k čemuž přinesly i důkazy. „Nejzajímavější na tom je, že žádnou z těchto zpráv vlastně ani německá vláda nepovažuje za relevantní, aby podle toho přizpůsobila svou politiku,“ všímá si Fingerland. Je tomu prý především z důvodu, že pro evropské státy dodržení dohody z roku 2015 je cennější než jakýkoliv jiný alternativní krok.

Evropa se podle komentátora snaží o to, aby dohoda z roku 2015 pokračovala. Připomněl výroky íránských představitelů, že dávají Evropanům čas na to, aby tuto dohodu zachránili. „Jako kdyby to byl zájem Evropy, nikoliv Íránu, ačkoliv je zřetelné, že pro Írán je zachování této dohody velice důležité,“ sdělil s tím, že Evropa se ocitla ve velice nezáviděníhodné situaci, protože se sice snaží dohodu zachránit, ale nemá pro to přiměřené nástroje.

Mezi Amerikou a Íránem se prý v současné době Evropa rozhodla pro Írán, aby zachránila i své obchody s ním. „Pravděpodobně se jí to ale nebude dařit, Evropa není hráč stejné ligy jako Spojené státy,“ zhodnotil.

„A co se týká Ruska a Číny? Tak to jsou ti třetí vzadu, kteří se smějí. Budou tu dohodu nadále hájit, ale pokud dojde k oslabení Íránu a pokud z hlediska Ruska dochází ke zvýšení ceny ropy a zamezení přístupu íránské ropy na světový trh, tak Rusko na tom samozřejmě vydělává. Jak Rusko, tak Čína vydělávají na tom, pokud se Trumpovi podaří dojednat lepší dohodu, než je ta z roku 2015, pokud má tedy Trump pravdu, že ta dohoda nezabraňuje Íránu v získání jaderné zbraně,“ uzavřel komentátor Fingerland.