„My se na to vykašleme, nám to za to nestojí.“ To zní od starostů měst a obcí. Stát je dusí někde více, někde méně. Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová je přesvědčena o tom, že vše směřuje k tomu, aby už nechtěl raději kandidovat vůbec nikdo. „Kdo by kandidoval za těchto podmínek?“ ptá se. Zároveň má také dojem, že z radnic snad chtějí mít „národní výbory“. I tato slova zazněla v úvodu přednášky pro zástupce měst a obcí v Olomouci, která byla jednou ze série aktivit pořádaných Akademií samospráv, tentokrát pod názvem Odpovědnost v samosprávě obcí a měst. Právě Jana Zwyrtek Hamplová je odborným garantem projektu, a jak už u této dámy bývá zvykem, přichází i s konkrétním plánem, co dál. „Zahájila jsem takovou kampaň a starostové už mi říkali, že to podepíšou, až bude pravý čas, aby se státní správa a samosprávy na úřadech oddělily. Když máme odluku církve od státu, tak budeme mít odluku samosprávy od státu,“ podotkla.

Odpovědnost vůči samosprávě se během uplynulých 25 let vyvinula v její neprospěch. V 90. letech bylo možné všechno, dnes už by šli nejen starostové za podobné praktiky sedět. A jak už to v Česku bývá, i tady jdeme do extrému. „Dnes, jak uvidíte kauzu Postoloprty, neuvěříte, co je možné,“ podotkla Hamplová. Právě odpovědnost v samosprávě je podle ní téma doby. „Je to nebezpečné v tom, že policie nerozumí samosprávě a soudy nerozumějí samosprávě a zdá se jim to strašně jednoduché. Starosta je statutár, něco podepíše a jde, zastupitelé udělají rozhodnutí, které způsobí matematicky nějakou škodu, a už stíhají,“ uvedla na přednášce, která obsahovala nejrůznější doporučení, jak se mají představitelé měst a obcí chovat, aby se pokud možno k soudu nedostali, a také to, co by měli znát jejich právníci, pokud by bylo nejhůř. 

„Pojď, budeme spolu v ‚krymu‘, volají na lékaře.“

„Šikana zastupitelů stoupá.“ Řeč byla také o nové metodice, kterou mají na ministerstvu financí asi tři čtvrtě roku, která znamená i to, že případnou škodu lze vymáhat i po zastupitelích, a to s odvoláním na občanský zákoník. Hamplová zmínila také důvody, proč práce v samosprávě není snadná. Ve volených funkcích jsou „amatéři“, jde o veřejně „hlídaný“ majetek, zákon o obcích je nedokonalý, do hospodaření zasahují jiné zákony, výklad stejných paragrafů se v průběhu času mění, právní výklad se často nachází až u soudů atd. A pak jsou tu také trestní oznámení, která jsou používána jako metoda politického boje.

A proto i v této sféře platí: najdi si dobrého právníka. „Staví se na slibu, to je novinka posledních tří let,“ upozornila Hamplová a později během přednášky podotkla: „Nějaký lékař, když má být odsouzen… To není žádná legrace na malém městě. Lidé pak chodí málem kanálama. Pojď, budeme spolu v krymu, volají na lékaře.“ Uvedla řadu případů a konkrétních kauz. Většina z nich se táhne řadu let.

„Máme tu skupinu naprosto nedotknutelných.“

Hamplovou pak u mikrofonu vystřídal advokát Petr Toman. Mimo jiné upozornil na to, že dodnes je stíháno 24 libereckých zastupitelů za převod určitého pozemku. „Toto rozhodnutí otevřelo dveře,“ konstatoval. Přidal řadu zajímavých čísel, která svědčila o tom, jak se po tomto rozhodnutí zvýšil počet stíhaných zastupitelů. Teď se trend podařilo zvrátit. Advokáti sledovali situaci v letech 1995 až 2017 a vyšla jim zajímavá čísla. „A protože říkáme, jako pan prezident teď říkal kandidátům na soudce: neberte úplatky, tak jsme odečetli korupci jako takovou, a tím pádem sedm trestních řízení z deseti bylo zmetek,“ uvedl Toman. U pravomocně ukončených trestních řízení proti zastupitelům pak vyšla čísla ještě vyšší. „Ze 145 jen 26 bylo odsouzeno. 85 zastupitelů bylo vystaveno nezákonným trestním perzekucím. To jsou podle mého názoru alarmující čísla.“ Toman také uvedl: „Vždycky si kladu otázku, že ti policajti a státní zástupci pořád dobře vědí, co někdo udělal špatně a co neměl a měl udělat, a když něco někdo udělal špatně, tak nás začnou trestně stíhat. Ale když udělají něco špatně oni? Stane se jim něco? Nestane. Máme tu skupinu naprosto nedotknutelných,“ zhodnotil.
V závěrečném bloku pak zazněly od doktorky Hamplové informace o tom, proč vyhodit kontrolu ministerstva vnitra a jak.

Pokud je starosta populární, neublíží mu nic

Podle Hamplové je vnímání veřejnosti vůči starostům, kteří jsou trestně stíháni, zcela individuální. „Máme starosty, kteří když jsou trestně stíháni, zvýší se jim popularita a lidé za nimi stojí. Máme i případ hejtmana, pana Půty v Libereckém kraji, který je trestně stíhaný a znovu vyhrál krajské volby. Podobně to bývá i ve městech a obcích. Je to o osobnosti člověka. Mnozí lidé ani nechápou, že je starosta trestně stíhán. Samozřejmě v rámci politického boje stíhání člověku nepřidává na pověsti. Ve větších městech to bývá horší než v menších, tam spolu drží. Pokud je populární starosta, neublíží mu nic,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Hamplová. „Víc než těm lidem to škodí rodinám, manželky, děti to těžko nesou,“ dodala. 

K číslům, která svědčí o tom, že některé spory se vůbec před soud dostat neměly, uvedla: „Minimálně dvě třetiny. Samospráva je velmi těžký právní obor. Nejde o firmy, občanskoprávní vztahy a skutečně jí málokdo rozumí, ať jsou to soudy, nebo policie.“ A upozornila: „Stát se musí naučit samosprávu znát, aby se tak neblamovalo. To je neuvěřitelné. To je jako kdyby stíhali vraždy a dvě třetiny museli pustit. Ti lidé mají zničený život. Titulky v novinách…“

Pozn. Akademie samospráv: celorepublikový projekt praktického vzdělávání v oboru práva, určený pro samosprávu obcí a měst. Jeho obsahem jsou populárně-naučné přednášky, které učí starosty, místostarosty a radní orientovat se ve složitém výkladu aplikace práva v orgánech obcí a měst. Součástí každé přednášky jsou informace o aktuálních soudních rozsudcích, starostové dostanou návody, jak se zachovat v konkrétních právních situacích a jak postupovat, když už k nějaké chybě dojde. Cílem je rovněž v komunikaci se starosty získat důležitou zpětnou vazbu, protože hlavním cílem projektu je vznik nového, moderního zákona o obcích, který by nahradil současnou nevyhovující právní normu, který by byl prosazován zdola. Projekt vznikl spontánně – po setkání starostů se senátorem Ivo Valentou, na kterém přednášela v oboru samosprávy respektovaná a uznávaná advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, a na kterém se rozvinula diskuze o současném neutěšeném stavu samosprávy. Ivo Valenta se rozhodl podobný projekt, který by měl voleným zástupcům výrazně pomáhat, podpořit, a Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová přijala roli odborného garanta a hlavní lektorky. Dnes je projekt na světě, a téměř tři roky se s ním budete moci ve svých regionech setkávat na jistě poutavých přednáškách. Motta projektu zní: „Pomáháme a vzděláváme“ a „Tvoříme nový zákon o obcích.“