„Antisemitismus je rostoucím problémem v Evropě a žádná společnost rozhodně není imunní,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Řekl také, že Česko uznává veškeré mezinárodní právo, které se týká blízkovýchodního mírového procesu. „Naše dlouhodobá pozice je, že vnímáme jako jediné možné řešení vznik dvou států, státu Izrael a budoucího státu Palestina,“ dodal.

Původní návrh usnesení, jak jej Bartošek představil už na minulé schůzi, výslovně zmiňoval hnutí BDS (Bojkot, stažení investic a sankce). Zahraniční výbor následně upravil návrh do obecnější podoby.

Někteří poslanci se kriticky stavěli k tomu, že usnesení spojuje antisemitismus s politickými cíli, v tomto případě s bojkotem Izraele. František Navrkal (Piráti) poukazoval na dopis skupiny židovských akademiků poslancům, v němž kvůli tomuto spojování vznesli k návrhu výtky. Nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní - alternativa pro patrioty, dříve SPD) zase citoval z prohlášení iniciativy Židovský hlas solidarity, podle níž některé formulace sněmovního stanoviska „nepatřičně směšují“ kritický postoj k Izraeli a související občanské aktivity s antisemitismem.

„Izrael je v současnosti jedinou zemí na světě, která je systematicky vystavena snahám o globální bojkot,“ podotkl k tomu Bartošek. Opodstatněná kritika Izraele je podle něho legitimní, blokování izraelských sportovců nebo zpěváků je ale už podle něho stigmatizace lidí.

Sněmovna na návrh Leo Luzara (KSČM) z jednoho bodu návrhu stanoviska vypustila část, podle níž by vláda měla vystupovat nejen proti antisemitismu, ale také proti bojkotu Izraele. Poslanec SPD Jiří Kobza neuspěl s požadavkem, aby dolní komora dala rostoucí antisemitismus v Evropě do souvislosti s migrací a islamizací západní Evropy.