Turecko ústy předsedy vlády Ahmeta Davutoglua oznámilo, že požaduje vyplacení dalších tří miliard eur do konce roku 2018 a rovněž zrušení vízové povinnosti pro své občany při vstupu na půdu Evropské unie. Ankara vedle toho navrhuje, že bude přijímat všechny migranty vrácené státy EU výměnou za to, že za každého z nich zase EU přijme jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Německá kancléřka Angela Merkelová označila návrh za přelomový a prezident EU Donald Tusk radostně oznámil, že „neřízená migrace je minulostí“. Návrhy Turecka přivítal i premiér Sobotka. 

Ovšem maďarský premiér Viktor Orbán tento návrh vetoval a bude se o něm jednat až na příští schůzce, která by měla proběhnout přibližně za deset dní. Orbán nesouhlasí zejména s přesídlováním uprchlíků a žádá po Bruselu uzavření hranic EU. „Jakýkoli plán na přesídlování uprchlíků na území Evropské unie pouze přilévá olej do ohně a způsobí, že se počet přicházejících lidí ještě zvýší,“ uvedl maďarský premiér, který již od samého začátku migrační krize vystupuje proti jakémukoli přerozdělování uprchlíků.

V Maďarsku platí již několik měsíců jedny z nejpřísnějších pravidel upravujících přistěhovaleckou politiku v rámci členských států Evropské unie. Od 1. dubna navíc vstoupí v platnost další zpřísňující opatření. Jak informuje agentura Reuters, vláda chystá další snížení příspěvků pro uprchlíky a hodlá rovněž zkrátit dobu jejich pobytu v uprchlických centrech z dosavadních dvou na jeden měsíc. Snižovat by se měly rovněž některé fondy, ze kterých získávají uprchlíci finanční podporu. Konkrétně by se toto snížení mělo týkat fondu na podporu vzdělávání.

„Hodláme snížit sociální podporu pro žadatele o azyl s cílem zamezit ekonomickým migrantům ve vstupu do naší země,“ oznámila vláda. Podle informací Reuters však v Maďarsku v loňském roce požádalo o azyl jen 508 lidí. Další stovky tisíc migrantů však přes maďarské území přešly, aby se dostaly zejména do Německa a Švédska. „Vláda postavila na jižních hranicích země plot a uvedla do praxe přísné tresty pro ty, kteří se jej budou snažit nelegálně překonat,“ zmiňuje agentura Reuters další restriktivní opatření, za které byla Budapešť v loňském roce kritizována.

Také chystaná vládní opatření se již stala terčem kritiky. Především ze strany „lidskoprávních organizací“. Maďarský helsinský výbor například tvrdí, že přijatá pravidla snižují možnost integrace uprchlíků na nulu a jejich jediným cílem je vytlačit uprchlíky do okolních zemí. „Vláda nechce žadatelům o azyl poskytovat žádnou pomoc. Jediným cílem nově přijatých opatření je odradit všechny migranty, kteří do Maďarska přicházejí pro to, aby zde žádali o azyl,“ konstatuje spolupředsedkyně Helsinského výboru Márta Pardavi.

Maďarský premiér Viktor Orbán je často kritizován za svá údajně příliš tvrdá vyjádření na adresu uprchlíků. Mnohokrát v minulosti označil migrační vlnu za „muslimskou invazi“ a varoval před tím, že tak obrovský počet příchozích migrantů vyznávajících islám může „naprosto změnit tvář západní civilizace“. Premiér také často kritizuje evropskou levici a obviňuje ji z toho, že hodlá prostřednictvím migrační krize dosáhnout oslabení či zrušení národních států. Navrhované kvóty Evropské komise pro přerozdělování uprchlíků označil vloni v červnu za „šílenství“.

Premiér Sobotka naproti tomu dle svého včerejšího vyjádření s přerozdělováním uprchlíků v rámci Evropské unie souhlasí. „Podařilo se nám prosadit záruku, že toto přesídlení bude probíhat pouze v rámci dosavadních závazků. Česká republika tak nepřijme větší počet uprchlíků, než ke kterému se zavázala už v minulosti,“ uvedl premiér Sobotka.