"Pokud jde o ten systém jeden za jednoho, tak to je samozřejmě věc, která bude jen dočasná, protože nebude vůbec pro žádného Syřana efektivní, aby platil pašerákům jenom za to, že se podívá na Lesbos, a pak bude vrácen do Turecka," uvedl Sobotka. Systém podle něj bude platit jen na začátku a pak se vyčerpá. Věří tomu, že je to mechanismus, který může výrazně zpomalit migrační tok.

"Tady nejde o žádné nové kvóty, o žádné nové systémy, tady jde o to, že se využijí ty stávající závazky, které jsou. Já myslím, že dokonce je to lepší, protože z Turecka se přesídlí Syřani," poznamenal s tím, že dnes se přesidlování vztahuje například i na Eritrejce. "Prostě místo toho, abychom třeba vzali 20 nebo 30 Syřanů z Řecka, tak vezmeme 20 nebo 30 Syřanů z Turecka. To je vlastně jediný rozdíl," podotkl také.

S návrhem na výměnu "jeden za jednoho" přišlo Turecko na pondělním summitu se zeměmi Evropské unie v Bruselu. Návrh Ankary počítá také s tím, že by Turecko na náklady osmadvacítky bralo zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU.

Česká republika se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle ČR postavily také Slovensko, Rumunsko nebo Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120.000 běženců. Dalších zhruba 40.000 si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.