„Pan prezident může v našem volebním programu těžko najít nějaký bod, který by sociální demokracie buď nesplnila, nebo se ho alespoň nesnažila dotáhnout do konce. Pokud chce pan prezident vést debatu o tom, zda je sociální demokracie ve vládě úspěšná, či nikoli, měli bychom ji vést na základě konkrétních argumentů, ne na základě nějakého nálepkování,“ nevidí Sobotka důvod k tomu, aby jej prezident nazýval tak pejorativně, jak činí. Ve vztahu, který s hlavou státu má, nevidí nic zvláštního. Podle jeho slov byli bývalí premiéři Vladimír Špidla, Stanislav Gross či Jiří Paroubek ve stejné pozici. 

„Pokud se jeho nesouhlas ozývá z Hradu, nepochybně to přispívá k jisté destabilizaci společnosti. Budu se snažit i nadále, aby vláda zajistila lidem v České republice stabilitu a bezpečí. Byl bych rád, kdyby prezident republiky v tomto úsilí vládě spíše pomáhal. Těmi útoky činí pravý opak. Zvyšuje napětí ve společnosti, což je naprosto zbytečné. Potřebujeme realisticky hodnotit současná rizika spojená s migrační krizí nebo terorismem. Nepotřebujeme politiky, kteří ta rizika budou účelově nafukovat v zájmu svých politických cílů,“ podotkl však k tomu, že Zeman je nyní hlavou státu, kdežto k předchozím předsedům vlád promlouval jako expolitik z Vysočiny. Zároveň uvedl, že by se jako prezident neměl míchat do vnitřních poměrů ve straně. 

Sobotka pro Týden uvedl, že nehodlá svou energii věnovat na řešení neproduktivních polemik s prezidentem. Chce ji věnovat na řešení problémů této země. Naštval se například jen tehdy, když viděl prezidenta Zemana po boku předsedy hnutí Blok proti islámu Martina Konvičky, a to 17. listopadu 2015 na Albertově. Podle něj si Konvička a další dělají na zádech syrských uprchlíků politickou kariéru. „Prezidentovi to škodí. Lidé, kteří mu radí, aby se choval tímto způsobem, pravděpodobně svou práci dělají ve prospěch někoho jiného než pro Českou republiku,“ podotkl. 

A vyjádřil se také k mluvčímu Hradu Jiřímu Ovčáčkovi. Jeho kritiky prý nečte. „Co říká pan Ovčáček, nemá žádný význam. Je placený daňovými poplatníky jako zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky. Měl by dbát na to, aby komunikoval stanoviska prezidenta. Sám by politiku neměl dělat. K tomu nedostal od občanů žádný mandát,“ sdělil. 

Při přístupu k migrační krizi se podle Sobotkova názoru snaží ve straně od začátku uplatňovat zdravý rozum, nepodceňovat bezpečnostní aspekty a nepodléhat hysterii. „Jsme na okraji migračního proudu, téměř žádné uprchlíky nemáme a myslím si, že to tak zůstane i v příštích měsících. Žádná rizika jsme nepodcenili. Policie a armáda fungovaly v tomto směru velmi dobře a ministr vnitra se osvědčil. Můžeme integrovat cizince, ale nesmí jich být neomezeně a musíme vědět, kdo do Evropy přichází. Přístup vlády je vyvážený a střízlivý. Dnes se ukazuje, že řada zemí v západní Evropě se k našemu pohledu přiklání, zejména pokud jde o fungující schengenskou hranici,“ uvedl. 

V rámci uprchlické krize se také vyjádřil k německé kancléřce Angele Merkelové. „Angela Merkelová udělala velké humanitární gesto, které vycházelo z její reflexe německé historie. Na druhou stranu to, co učinila, nemá důsledky jen pro Německo. A to, co učinila, mělo možná mnohem větší ohlas – díky sociálním sítím – než sama původně zamýšlela. Nebyl to jednorázový krok pro přijetí uprchlíků v té době už nakumulovaných na rakousko-německé hranici. Byl to signál těm, kteří ještě byli doma. Signál o výrazné otevřenosti celé Evropy, což ale nekonzultovala s žádným jiným státem a možná ani se samotnými Němci,“ sdělil.

V závěru rozhovoru se Sobotka vymezil proti tomu, že by měl nějakého Dalíka jako Mirek Topolánek či Nagyovou jako Petr Nečas, kteří by za něj řídili Úřad vlády. Odmítl, že takovou personou je jeho přítel, pražský právník Radek Pokorný.