Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) Tuska tvrdě kritizuje a jednoznačně odmítá. Navrhuje nahradit ho relativně neznámým europoslancem Jackem Saryuszem-Wolským, který ale podle diplomatických zdrojů nemá podporu žádného dalšího státu.

Sobotka ale nevidí nic neobvyklého na tom, aby Tusk pokračoval i přes odpor vlastní země. „Tohle je situace, která může nastat, když máme demokratické volby,“ poznamenal s tím, že není důvod měnit představitele evropských institucí po volbách v některé z unijních zemí, které změní složení tamní národní vlády. „Lidé rozhodnou, vláda se změní, ale evropské instituce jsou něco, co zůstává jako garant evropské spolupráce,“ řekl Sobotka.

Nelze podle něj tvrdit, že země původu má nad kandidátem do čela Evropské rady nějakou absolutní moc, taková pravidla nejsou. Předsedu unijních schůzek vybírají podle evropských smluv prezidenti a premiéři kvalifikovanou většinou, dosud se to v praxi ale vždy dělo jednomyslně.

Sobotka novinářům také připomněl, že Tusk by se šéfem unijních summitů vůbec nestal bez tehdejší silné podpory všech států Visegrádské skupiny (V4), tedy Maďarska, Slovenska, Česka a také Polska. Je tedy podle českého premiéra nejen polským kandidátem, ale kandidátem celé této skupiny a Česko, Slovensko ani Maďarsko vůči Tuskově práci nemají výhrady.

„Hodně pomáhal najít shodu a byl schopen se na těžké problémy, které Evropa řeší, podívat očima V4 a zemí, které třeba nepatří k těm starým a bohatým členským státům Unie,“ podotkl Sobotka.

Polsko podle něj samozřejmě má právo sdělit svůj názor. Premiér by ale byl nerad, kdyby se situace interpretovala jako rozkol uvnitř V4. Skupina podle něj fungovala vždy a přežila různé „pravicovější i levicovější vlády“ v jejích jednotlivých zemích.

„Já si myslím, že je třeba rozhodnout dnes,“ prohlásil český premiér o šéfovi Evropské rady. Tuto personální otázku by podle něj měli mít unijní prezidenti a premiéři za sebou před tím, než se 25. března sjedou do Říma na mimořádnou schůzku bez Británie. Neformální římský summit má připomenout 60 let od podpisu Římských smluv, počátku evropské integrace, a ukázat odhodlání států bloku pokračovat společně i poté, co se Britové rozhodli z EU odejít.