Na den přesně tři roky poté, co byl v České republice zjištěn první nakažený koronavirem, uspořádala iniciativa Inovace republiky odborné občanské fórum Česká cesta z covidu, v jehož závěru proběhl křest knihy Česká cesta z covidu. Cílem fóra bylo diskutovat zkušenosti, ověřená data a vyhodnocovat dění, ke kterému se, bohužel, stále mlčí a reflexe z řad mediálního i politického prostředí pořád chybí. Proběhlo několik odborných diskuzních panelů, z nichž nejkontroverznější byl hned ten úvodní pod názvem „Krizová komunikace státu, primární péče a strategie léčby Jaký měl být správný postup?“. Jeho účastníky byli právník a vysokoškolský pedagog, specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví. Ondřej Dostál, viroložka Hana Zelená, psychiatr Jan Vevera, psycholog Vojtěch Pišl a epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran.

Právník Ondřej Dostál připomněl, jak bylo v té době prakticky nemožné dostat se k údajům, které mělo ministerstvo zdravotnictví k dispozici, ale odmítalo je poskytnout veřejnosti a jednotlivým zájemcům. Nakonec však byla informační bariéra přece jen zdolána. „Ústavní soud konstatoval, že odmítání informací s odkazem na zákonný štít, který si ti ministerští statistici postavili dávno před covidem už v roce 2015, aby nemuseli komunikovat s veřejností, neexistuje. A ostře zkritizoval ministerstvo, že nedává laikům významné statistické informace o úmrtnosti, o nemocnosti a tak dále, neboť k tomu není žádný důvod. A toto je důležitá věc, kterou si zapamatujme, že právo vědět, co zdravotnictví dělá i nedělá, máme bez rozdílu chytrý-hloupý, odborník-neodborník. Kdo si požádá o informace, měl by je dostat,“ zdůraznil Ondřej Dostál.

Rozhodovali i ti, kteří profitovali z prodeje PCR testů

Viroložka Hana Zelená upozornila, že velkou chybou v covidovém období bylo, že se vláda obklopila odborníky, kteří ovšem ne všichni dobře rozuměli té problematice. „Uvedu to na příkladu, kdy byla ustavena tzv. laboratorní skupina, která rozhodovala o strategii testování a o tom, kdo se bude jakým způsobem testovat. Nebyl v ní ani jeden virolog, dokonce nebyl přizván ani zástupce Národní referenční laboratoře pro respirační viry. Naopak tam byli zástupci nejrůznějších úřadů, institucí, byli tam biochemici, biologové, dokonce tam byli jako zástupci i lidé, kteří profitovali z prodeje těch PCR testů. A tito lidé vlastně řídili strategii testování,“ konstatovala Hana Zelená, vedoucí oddělení virologie a zástupkyně vedoucího centra ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě.

Potom se dle ní nemohl nikdo divit, že se úplně eliminoval vliv klinických lékařů. „A úplně se změnilo paradigma toho, jakým způsobem by se měla stanovovat diagnóza a kdo by měl rozhodovat o tom, jaká vyšetření se budou danému pacientovi indikovat. V důsledku toho člověk, který byl testován pozitivně, bez ohledu na to, jestli měl, nebo neměl příznaky, byl označen za nemocného, byly mu nařizovány nesmyslně dlouhé karantény, izolace a ostatní z toho se odvíjející. A když se vyskytli lidé, kteří na to měli jiný názor nebo se divili, že se najednou přistupuje k diagnostice pacientů jiným způsobem, než se to dělalo dříve, tak byli označováni za dezinformátory, byli dehonestováni, na jejich názor nebyl brán zřetel. Byli poškozeni i ve své kariéře. Proto neměli odborníci se svými názory odlišujícími se od mainstreamu odvahu veřejně vystoupit,“ poukázala viroložka.

Nepřímý důsledek šíleného tlaku na aplikaci vakcíny

Za další velkou chybu považuje to, že ti, kteří rozhodovali, nekriticky přejímali pokyny z mezinárodních organizací, konkrétně ze Světové zdravotnické organizace, aniž by si udělali vlastní analýzu toho, jak by se v covidové pandemie měla strategie provádět. „Další velké téma je vakcinace. Víme dobře, že očekávání, která zpočátku byla, se nevyplnila, že účinnost byla podstatně nižší, než nám bylo slibováno na začátku. Dokonce se vyskytují nezanedbatelné nežádoucí vedlejší účinky, které byly popírány a bagatelizovány. A opět ti odborníci, kteří na tato rizika upozorňovali, byli vyřazeni z veřejnoprávních médií a nebyl jim dáván prostor, aby tyto názory mohly zaznít. Byl to velmi nešťastný nátlak, zastrašování a citové vydírání, jakým vláda a ti privilegovaní odborníci působili na veřejnost, jakým způsobem byli lidé v podstatě nuceni k tomu, aby se podrobili tomu nepovinně povinnému očkování, aby se podrobovali těm testům a tomu všemu,“ kritizovala Hana Zelená.

Popisek: MUDr. Hana Zelená, Ph.D., viroložka. Foto: Hans Štembera.

Tento postup vyústil v to, že řada lidí ztratila důvěru jednak v tyto instituce, jednak i ve vědu, v lékaře i v medicínu. „Dnes to vidím na tom, že spousta lidí nejen že nedůvěřuje covidovému očkování, ale lidé přestávají důvěřovat i běžným základním očkováním, protože byli v podstatě obelháni vládou. Dnes mají obavu z bezpečnosti i těch běžných vakcín, které jsme byli zvyklí dávat malým dětem. Mám velký strach z toho, že se může skutečně stát, že klesne ochota lidí nechat očkovat své děti vůči nejrůznějším nemocem, které rozhodně nebyly ze světa vymýceny a které by se mohly zase vrátit, kdyby se ta proočkovanost snížila. Je to nepřímý důsledek toho naprosto šíleného a nekritického tlaku na aplikaci té covidové vakcíny,“ uvedla viroložka Hana Zelená.

Koncept vakcíny založené na mRNA v této epidemii selhal

Profesor Jiří Beran ve svém příspěvku odkázal na to, že už v březnu 2020 vyšla publikace, která shrnovala výzkum jedné z nejprestižnější institucí Oxfordské univerzity, které šéfoval v té době profesor Ratcliffe. „A ten v době, kdy se tam dokončoval výzkum s Inosin pranobexem, získal Nobelovu cenu, ale získal ji za pochody kyslíku v buňce. A oni zjistili, že když si vezmete ten lék, tak kromě toho, že vám dramaticky zvedá počet bílých krvinek, hlavně těch proti tomu viru, tak ho zvedá už za 90 minut. To se u nás nesetkalo s pochopením, když jsem o tom hovořil, tak jsem za to byl dehonestován. Dotažené do konce to bylo v Indii, kde se našla farmaceutická společnost, která lék začala vyrábět, provedla všechny klinické studie a v dubnu 2022 ho měla registrován pro léčbu covidu,“ připomněl epidemiolog Jiří Beran.