Tento týden byla na návštěvě Prahy německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková; vyjádřila se, že požár v Českém Švýcarsku ukazuje potřebu, aby ve střední Evropě vznikla jakási mezinárodní síť hasičů, jaká je na jihu Evropy.

„V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem hasičům, kteří se podílejí na řešení té opravdu náročné a bezprecedentní situace, a všem kolegům, jejich kolegům ze záchranných složek – a také bych chtěl poděkovat našim sousedům z Polska, z Německa, ze Slovenska a právě třeba i z Itálie a ze Švédska, kteří poslali na pomoc vrtulníky. Je to opravdu klíčové. Ta myšlenka ukazuje, že se proměňuje příroda ve střední Evropě, protože víme, že se planeta otepluje a musíme na to také reagovat. Nejenom bojovat proti klimatické změně, ale být připraveni i reagovat. A je to určitě zajímavý námět, kterým by se příslušní ministři, tedy ministři vnitra, měli zabývat,“ sdělil Lipavský.

„Příroda se proměňuje, a pokud se bavíme o hašení požáru, tak pojďme najít praktická řešení, která nám pomůžou ve střední Evropě spolupracovat tak, aby se sdílely kapacity, abychom se vzájemně varovali a vypomáhali si, koneckonců dneska vidíme, že ten požár probíhá na místě, kde jde přes hranice. Mezinárodní spolupráce je naprosto zásadní,“ dodal.

Státy Evropské unie se tento týden kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu. Máme jistotu, že kdyby nastala krizová situace, kdyby ruský plyn ze dne na den další nebyl, že budou evropské státy solidární s těmi zeměmi, které jsou nejzávislejší na ruském plynu, mezi které patří Česko?

„Otázka jistoty je vždycky poměrně složitá na zodpovězení. Jisté je to, co máme doma, naše zásobníky jsou naplněny zhruba z těch 80 %,“ podotkl Lipavský. Co se týče evropské solidarity, tam si tak jistý nebyl; podle něj je otázkou jít do detailů. „Klíčové je, aby v Evropě bylo dost plynu. A klíčové je, abychom se o té otázce neustále bavili a hledali společné řešení. To, co bylo přijato minulý týden na Evropské radě – a co si myslím, že je velký úspěch pro naši vládu a pro pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který vedl to jednání – je, že se EU shodla na tom, že bude šetřit a že bude společnými mechanismy postupovat v případě, když plynu bude nedostatek,“ zmínil Lipavský.

„Uvědomění si, že naše ekonomiky jsou provázané, povede k tomu, že solidarita opravdu zafunguje. K čemu bude Německu plyn, když by české továrny stály a nemohly by dodávat do německých továren dodávky. Takže je to o kontinuální debatě. Na druhou stranu platí, že každý z těch států si musí tu energetickou bezpečnost v tuto chvíli dokázat zajistit. Naše vláda na tom intenzivně pracuje,“ ubezpečil Lipavský.

Od začátku ruské invaze uplyne příští měsíc půl roku. Bude, nebo už je postupem času stále složitější udržet jednotu Evropy, pokud jde jak o postoj vůči Rusku, tak o pomoc Ukrajině?

„Evropa je bezprecedentním způsobem jednotná. Takto jednotná Evropa v otázce zahraniční politiky ještě nikdy nebyla. To, co nastalo v lednu, v únoru, v březnu, způsob, kterým Evropa dokázala přijmout sankce, reagovat, vyčlenit finanční prostředky na vojenskou pomoc pro Ukrajinu, to tady opravdu nikdy nebylo. A ta jednota stále platí. Zároveň, a já vnímám tu otázku a ty signály z některých zemí, hledáme určité limity toho, kam bychom ještě mohli v tom jednotném postoji zajít. A to je něco, co je velkým úkolem pro českou zahraniční politiku, abychom dále pokračovali v aktivním přesvědčování našich sousedů a významných evropských států v tom, že v té jednotě nesmíme polevit, protože Rusko ze svých plánů zničit Ukrajinu a přiblížit se do střední Evropy nijak neustupuje, válka pokračuje. A i proto my musíme reagovat,“ sdělil Lipavský.

„Téma pomoci Ukrajině nemusí být na předních stránkách novin, ale každá odpovědná vláda v Evropě si uvědomuje, že příčina těch našich dnešních problémů leží v té Putinově agresi, v těch jeho imperiálních vizích a v útoku na Ukrajinu,“ dodal Lipavský.