NS očekává, že mu kauza zabere čtyři jednací dny. Vzhledem k počtu obžalovaných, advokátů i očekávanému zájmu veřejnosti senát zasedne ve velkém sále. Pro potřeby veřejných soudních jednání se využívá jen výjimečně, uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj chybovaly v tom, že žádosti náležitě nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Pelikán s tím nesouhlasí. V rané fázi trestního řízení podle něj policisté a státní zástupci logicky nemohou disponovat všemi důkazy, musí proto stačit konkrétní indicie.

Odvolací senát v usnesení použil zásadu americké právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle Pelikána však aplikace této teorie nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu.

Názory právníků na to, zda může rozhodnutí NS ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by NS označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl v tomto ohledu vázán právním názorem NS.