Na úvod vysílání Martina Kociánová shrnula základní data. Je podle ní už skoro jedno, v jaké přesně vlně se nacházíme. Společnost už toho má plné zuby.

„Co všechno je zase zakázáno, a co z blahovůle státu ještě smíme?“ tak se dá shrnout asi nejčastější povzdech rostoucího počtu lidí. O nadšeném šití roušek a o jednotě už nemůže být vůbec slov. Zvláště poté, kdy je prakticky nemožné, aby si udělal člověk názor sám. K dispozici nejsou konkrétní data. Realistická čísla obětí covidu, ne s covidem. Rozcházející se čísla počtu hospitalizovaných očkovaných a hospitalizovaných neočkovaných. Neprobíhá svobodná odborná diskuse. A propagace očkování nabývá místy podobu honu na čarodějnice,“ uvádí v úvodu pořadu Kociánová.

A pokračuje, že od nejvyšších jsme slýchali jen samé sliby. „Až se nechá dostatečný počet lidí naočkovat, bude s covidem amen a uděláme tak tečku za celou pandemií. Jenže nemocnice jsou nyní opět skoro plné – a to nejen neočkovaných, ale také očkovaných lidí – a konec v nedohlednu, tak viník je údajně jeden a prý jasný – neočkovaný nezodpovědný jedinec,“ předesílá moderátorka.

Hostem byl epidemiolog a vakcinolog profesor Jiří Beran. Ti, kteří řídí opatření proti pandemii, nechtějí, aby to skončilo, uvedl v říjnu. Moderátorku zajímá, jak to myslel.

„Důvody mohou být různé. Myslím, že se jim to zalíbilo, že mohou ovládat lidi. To je hlavní důvod – pocit moci,“ uvedl profesor Beran s tím, že tam mohou figurovat samozřejmě skryté ekonomické zájmy. A to jsou asi tak hlavní důvody, podle něj. Podle něj se nebojí pandemie ti, kteří o ní rozhodují. „Nemusí se bát vůbec nikdo v České republice,“ řekl s tím, že je kvalitně zaveden systém testování a víme, že osoby starší 65 let přispívají v 95 % ke všem úmrtím. Máme dobře zavedené nemocnice. Ale – není poskytována vůbec žádná přednemocniční péče, zdůrazňuje.

Jsou podle něj tři základní první komplikace onemocnění, které se vyvíjejí v prvních sedmi dnech. První komplikací je pokles bílých krvinek, podskupiny lymfocytů, a do nemocnice přicházejí postižení v 70 % až v době, kdy nemají bílé krvinky, které bojují proti viru. Druhá komplikace, jsou změny srážlivosti krve, čili na konci týdne je to druhotný zápal plic.

A za třetí, my necháváme na těch lidech, aby oni sami si vyhodnotili svůj zdravotní stav a podle toho, jak uznají za vhodné. „A to je ten zásadní problém,“ apeluje Beran, že stát není schopný pohnout s počty zemřelých – přičemž řešením je to, co můžeme ovlivnit, čili zajistit cílenou přednemocniční péči.