Senátor Zdeněk Hraba připouští, že po přečtení knihy Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR by jednal v Senátu Parlamentu ČR jinak. V rozhovoru pro XTV zmiňuje otazníky, které visí nad okolnostmi vzniku zprávy Ústřední vojenské nemocnice, kterou si objednal šéf Senátu Miloš Vystrčil.

V tehdejší době Zdeněk Hraba z titulu své funkce předsedy ústavní komise uvedl, že podmínky nutné k aktivaci článku 66 Ústavy České republiky jsou naplněny. 

„Tehdy byla dvě jednání komise. Na prvním jednání jsme konstatovali, že podmínky byly naplněny, přičemž jsme vycházeli ze zprávy Ústřední vojenské nemocnice, která byla do Senátu doručena o tom, že prognóza zdravotního stavu pana prezidenta je krajně nejistá a museli jsme zvažovat všechna pro a proti. Usnesení samo o sobě nic neznamenalo. Pouze to, že se tím Senát může zabývat a může být spuštěn proces. Dodali jsme, že je potřeba vyčkat dalších událostí. Poté, co se ukázalo, že se zdraví pana prezidenta lepší, komise zasedla podruhé a přijala jiné usnesení, kterým to původní negovala a podpořila, že se článek 66 Ústavy aktivovat nebude,“ řekl v rozhovoru Hraba.

• Celý rozhovor ZDE

Nyní přiznává, že neměl všechny potřebné informace a již by se rozhodoval jinak. Ke změně postoje prý přispěl obsah knihy Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR. 

„Když se na to dívám zpětně a po přečtení knihy Spiknutí, říkám, že bych si vyžádal další revizní lékařskou zprávu, protože tam je řada pochybností o tom, za jakých okolností a kým byla původní zpráva ÚVN vydána. Zdůrazňuji, že komise byla jen poradní orgán. Bylo to velmi hektické,“ sdělil dále senátor.

Podle jeho slov byli mezi členy jeho senátní komise i senátoři, kteří dříve prosazovali ústavní žalobu na tehdejšího prezidenta Zemana, zatímco Hraba toto nepodporoval. „Oni to věděli a diskuse probíhaly a někteří kolegové viděli rudě,“ konstatoval senátor. „Viděli rudě a chtěli využít příležitosti?“ ptala se moderátorka Mynářová. „Asi ano,“ konstatoval senátor Zdeněk Hraba.

• Knihu Spiknutí lze objednat ZDE