Rozsáhlý průzkum prováděla Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a zahrnuje odpovědi zhruba 29 tisíc lidí celkem ze 24 zemí.
Jeden z grafů znázorňuje jejich názory na to, jak vnímají Rusko ve vztahu k jejich vlastní zemi. Průzkum ukazuje procentuální rozložení odpovědí na otázku, zda je Rusko vnímáno jako spojenec, nutný partner, rival, či nepřítel.
Indie vnímá Rusko především jako spojence, a to z 61 %, jde o nejvyšší podíl ze všech zemí. Čína vidí Rusko jako nutného partnera z 46 %, přičemž 39 % respondentů ho vnímá jako spojence. Také v Turecku označilo Rusko jako nutného spojence na 49 % dotázaných lidí. Země jako Jižní Afrika a Saúdská Arábie mají na Rusko převážně pozitivní pohled, vnímají jej rovněž jako partnera nebo spojence.
Kritičtější postoj vůči Rusku zaujímají evropské země včetně Švýcarska a zemí EU, většina respondentů zde označuje Rusko jako rivala nebo nepřítele.
Jednoznačně negativní postoj zaujímá Ukrajina, až 94 % respondentů označuje Rusko za nepřítele, což odráží její současný vojenský konflikt s Ruskou federací.
Spojené státy a Spojené království také vidí Rusko převážně negativně, velká část respondentů označuje Rusko za rivala nebo nepřítele.
Další graf detailně zkoumá, zda občané z různých zemí očekávají změny v globálním vlivu Ruska během příští dekády ve srovnání se současností.
Optimismus ohledně většího vlivu Ruska chovají respondenti z Indie, vcelku 71 % a Rusko samotné, kde 68 % dotázaných jsou největšími zastánci myšlenky, že vliv Ruska v příští dekádě poroste. To naznačuje těsné politické a ekonomické vazby s Ruskem. Saúdská Arábie (63 %), Jižní Afrika (56 %) a Turecko (56 %), Čína (54 %) a Brazílie (47 %) rovněž věří, že Rusko posílí svou globální roli, což odráží jejich pragmatické vztahy s Moskvou.
Výrazné podíly respondentů ve Spojeném království (32 %), země EU11 (26 %), Švýcarsku (29 %) a USA (21 %) se domnívají, že vliv Ruska zůstane nezměněn. Spojené království má relativně vysoký podíl v této kategorii, což ukazuje na vnímání stability ruského postavení navzdory konfliktům a sankcím. Rovněž Čína (30 %) má také významný podíl lidí, kteří očekávají, že vliv Ruska se nezmění.
V grafu je označení EU11 použito pro skupinu jedenácti zemí Evropské unie, které přistoupily během rozšíření v letech 2004, 2007 a 2013. Tato skupina zahrnuje státy střední a východní Evropy, jako například Českou republiku, Slovensko, Polsko či Maďarsko, a je často analyzována jako celek kvůli sdíleným historickým a ekonomickým charakteristikám.
Ukrajina má největší podíl respondentů (72 %), kteří věří, že ruský vliv poklesne, což je přímý odraz probíhající války a ruské izolace na Ukrajině. Jižní Korea (30 %), Spojené království (22 %) a EU11 (21 %) sdílejí podobný pohled, i když méně výrazně, což může souviset s dlouhodobými sankcemi a zhoršujícími se vztahy.
Poll: Global support for Russia surges despite Western efforts
— Levan Gudadze (@GudadzeLevan) January 15, 2025
Nations like China, India, Saudi Arabia, South Africa, and Turkey, view Russia as an important ally, with Brazil and Indonesia betting on Russia's growing global sway.
Even in the United States, where Russia is… pic.twitter.com/828QTu0m3k
Podle zveřejněné analýzy v Evropě převládá obava a negativní postoj k Trumpovu znovuzvolení americkým prezidentem, v jiných částech světa včetně některých asijských a arabských zemí je jeho návrat vnímán s větším klidem, nebo dokonce pozitivně. Trump je vnímán jako někdo, kdo je odhodlán ukončit války na Ukrajině a Blízkém východě. Mnoho zemí považuje Evropu za silnější, než ji vidí sami Evropané, a věří, že EU dokáže jednat na stejné úrovni jako USA a Čína.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že Rusko bude mít v příští dekádě rostoucí globální vliv a bude hrát klíčovou roli v geopolitice?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
