„Zemřel bývalý politik KSČ a nejdéle sloužící premiér Slovenska Peter Colotka (94). Velice rád jsem za panem profesorem chodíval. Ještě před půl rokem jsme s Alfonzem Šuranem dělali s ním rozhovor pro TA3 a před měsícem spolu hovořili ohledně moskevských archivů. Věděl jsem, že na tom není nejlépe, o to více jsem si jeho vstřícnosti vážil. Stále mu to myslelo a vždy, když se rozhovor stočil na politiku a veřejné dění, pookřál. Bylo zajímavé, že se nakonec skončilo u kulturních témat, i když se nevyhýbal ani kontroverznějším otázkám. Za přečtení stojí jeho memoáry Vo víre času (D plus gallery 2015), napsal pak ještě dva doplňky,“ vzpomněl Macháček.

„Peter Colotka neměl osobní vliv na politické procesy 50. let, když, tak by se mu zejména dala vyčítat politická odpovědnost za období tzv. normalizace. Tehdy zastával vysoké politické funkce a např. docházelo k perzekuci církve, i k dosti brutálním zločinům, které sice neinicioval, ale nebylo je zájem adekvátně vyšetřit, ba potrestat. Jinak je dobré ten životní příběh znát celý; Pocházel z velice chudého prostředí Oravy, např. pracoval již od 14 let v kamenolomu, aby si na studia vydělal, po válce studoval a pak působil na Právnické fakultě Komenského univerzity, začátkem 60. let se podílel na rehabilitacích atd.,“ rozepsal se Macháček a uvedl, že podle jeho názoru patřil v komunistické politické garnituře k tomu lepšímu.

„Vy jste zešílel? Já se snad rozpláču nad smrtí hodného komunisty“" napsal k tomu kritik Jan Rejžek. „Na Slovensku bude vnímán vždy jinak, než např. v Čechách Miloš Jakeš,“ podotkl Macháček a dodal, že obecně je období normalizace přijímáno na Slovensku méně negativně, než v Česku. „Minulý rok k tomu byly dělány sociologické průzkumy,“ uvedl. „Jo tak normalizace byla na Slovensku přijata méně negativně??? To byste si troufl říct do očí Kusému, Šimečkovi nebo Ponické?“ zeptal se Rejžek. 

„Však o tom sami píšou... Viz Obnovení pořádku, Lukavické zápisky atd.,“ konstatoval dále Macháček. 

„Byl to zločinec, který měl být odsouzen již jen za mrtvé na hranicích. A to je jen jedna z mnoha věcí. Vždyť byl skoro 20 let členem předsednictva ÚV KSČ, kde se schvalovalo téměř vše, od žárovek až po kampaň proti signatářům Charty 77. Nevím ani o jednom případu, že by hlasoval někdy v rozporu s jinými soudruhy – víš o nějakém případu, Michale? Od dubna 1969 do října 1988 byl Colotka člen předsednictva ÚV KSČ, od května 1969 do října 1988 předseda vlády SSR, od září 1969 do října 1988 místopředseda vlády ČSSR, od května 1969 do října 1988 člen předsednictva ÚV KSS. 1988-1990 čs. velvyslanec ve Francii. Za politickou činnost v 70. a 80. letech vyloučen v únoru 1990 z KSČ. Pokoj jeho duši,“ oponoval však historik Petr Blažek. 

„Komunistickej sráč,“ zkonstatoval následně dokumentarista Radek Schovánek. 

Loni na podzim Colotka mimo jiné hovořil o konci socialismu. Poznamenal, že v roce 1989 cítil, že se blíží konec režimu. V roce 1988 se rozhodl po téměř 20 letech odejít z funkce premiéra. V roce 1988 se v Bratislavě konala tzv. svíčková demonstrace. „Nevěděl jsem, co se na Slovensku stane v době, kdy jsem byl v Praze. Dozvěděl jsem se to po svém návratu, že to bylo strašné,“ podotkl Colotka k akci, která se tehdy odehrála. „Bylo víc a víc věcí, co mě iritovaly, až jsem si řekl, že na to kašlu. Vážný faktor byl také ten, že odstoupil Štrougal,“ sdělil Colotka. 

Dle svých slov čekal, že socialismus skončí. „Husák už byl starý a nemocný, nahradit jej Jakešem absurdní,“ dodal Colotka. Ocenil, že Slovensko je po roce 1989 svým pánem. „Tak, jak bychom měli být,“ poznamenal. 

Colotka zastával v době komunistického režimu mnohé významné politické funkce, v roce 1969 byl například předsedou Federálního shromáždění ČSSR, víc než 19 let působil jako přededa vlády Slovenské socialistické republiky. Byl členem Komunistické strany Slovenska, od dubna 1969 do října 1988 byl zároveň členem předsednictva Ústředního výboru KSS.