V čele města jste po deseti letech vystřídal současného hejtmana kraje Martina Půtu. V jakém stavu jste úřad přebíral a nelitujete nyní, že jste se ujal funkce v polovině volebního období?

Začnu od konce: že jsem se ujal funkce starosty, nelituji. Práce městského úřadu byla dobře rozjetá, v řadě věcí jsme letos pokračovali. Martin Půta, jak ho znám, je energický, pragmatický, je to člověk s vizí. Díky tomu má jasno v tom, jak řídit Liberecký kraj, byť mu to často stěžují závazky nebo nešťastné projekty jeho předchůdců. Vážím si ho a jsem rád, že jsem se od něj mohl celou tu dobu jeho starostování hodně učit, i když občas to i mezi námi pěkně jiskřilo.

A pokud se ohlédnete za letošním rokem a Vaším prvním v čele města? Považujete jej za úspěšný?

Musím připomenout, že řadu letos uskutečněných akcí jsme připravovali ještě s nynějším panem hejtmanem. Ale podařilo se nám nastartovat i zcela nové. Letošní rok byl pro nás rokem dokončení oprav po srpnových povodních v roce 2010. Do užívání byly předány poslední opravené mosty a poslední úseky komunikací. Zároveň jsme ale začali další velké investiční akce. Ve dvou ulicích, kde se také odstraňovaly povodňové škody, jsme před položením asfaltových povrchů pokládali vodovod a kanalizaci. Tato akce nás stála 10 miliónů korun. Další velkou akcí, která se protáhne do příštího roku, je snížení energetické náročnosti obou budov Základní školy T. G. Masaryka. Výměna oken, zateplení fasády, půd, stropů jsou investiční akcí za bezmála 23 miliónů korun. Zároveň se ve městě opravovaly ve čtyřech ulicích vodovody a kanalizace a následně jejich povrchy, překládaly se chodníky tam, kde to již bylo potřeba. Před Štědrým dnem bude předán do užívání sklad integrovaného záchranného systému a nové auto pro dobrovolné hasiče. Výčet dalších akcí by byl ještě dlouhý. Mohu mít tedy radost, že se nám daří městský majetek opravovat a zároveň realizovat nové projekty, které nám do budoucna pomohou ušetřit za energie, nebo nám pomohou při dalších povodních. Neméně mě ale těší, že se to vše daří, aniž bychom nezdravě zadlužovali město. Daří se nám podporovat spolky, ve městě se koná řada velkých i malých kulturních a společenských akcí. Hned na začátku roku se nám podařilo sloučit úvěry města v celkové výši asi 25 miliónů korun. To nám pomohlo na úrocích a poplatcích ušetřit 3,7 mil. Kč. První rok ve funkci starosty bych tedy mohl považovat za úspěšný. Samozřejmě, ale stále vidím, co by ještě šlo zlepšit a na čem by se mohlo a mělo pracovat.

Budete se příští rok pokoušet obhájit mandát starosty? A prozradíte nám případně Vaše cíle či vize?

Mandát starosty bych samozřejmě obhájil rád, i když to nebude jednoduché. Naše sdružení Hrádek potřebuje změny! vyhrálo v Hrádku volby třikrát po sobě, navíc svůj volební zisk stále zvyšovalo. To je velký závazek, přitom je samozřejmě těžké udržet stále alespoň stejné nasazení a jak se říká tah na branku. Ale věřím, že spolu s lidmi z našeho sdružení máme, a i nadále budeme mít obyvatelům, ale i návštěvníkům našeho města, co nabízet. Nápadů, co dělat v dalších letech, máme spoustu. Plánujeme pokračovat v zateplování dalších budov, v opravách komunikací, chtěli bychom vybudovat zdravotnické středisko v objektu, který momentálně hyzdí centrum města. Máme projekt na novou knihovnu, rádi bychom realizovali spolkový dům.  Plánujeme také zatraktivnění rekreačního areálu Kristýna, který je hlavním turistickým lákadlem ve městě. Rádi bychom od sousední saské Žitavy přebrali otěže v řešení mostu na Trojmezí, kde jsme se zatím kupředu moc neposunuli. Naše sdružení šlo v roce 2002 do voleb s tím, že více otevře radnici a rozhodování o věcech ve městě jeho obyvatelům. Se zapojením široké veřejnosti jsme vytvořili strategický plán Hrádek 2015. To byla taková vize na 10 let dopředu. Z kraje příštího roku jej budeme aktualizovat do roku 2025. To nám naše cíle a vize pomůže upřesnit.

Co byste chtěl ve městě změnit nebo co zde občané nejvíce postrádají?

Část obyvatel by chtěla třeba bazén nebo novou sokolovnou, kde by byly tribuny pro diváky. Jenomže když se na to podíváme realisticky, v našem okolí je hned několik bazénů v Liberci a v sousedním Německu. Když plánujeme nové stavby, musíme také uvažovat o tom, co bude stát provoz. A provoz bazénu by rozpočet města zatížil hodně. Alespoň rekonstrukci sokolovny ale připravujeme.

Řada věcí ale reálných je: vodovod v okrajových částech města, odkanalizování alespoň jedné z nich, kde se to jeví ekonomicky únosné. Už několik let podporujeme obyvatele v lokalitách, kde není kanalizace a ani se neplánuje, a poskytujeme jim dotace na lokální čistírny odpadních vod. V tom budeme pokračovat.

Jak byste nyní hodnotil Martina Půtu jako hejtmana kraje? A hodnotíte kladně spolupráci s krajem?

Jako hejtmana jsem Martina Půtu hodnotil již výše. A pokud druhá část otázky míří k tomu, jestli má Hrádek nějaké výhody, tak vás mohu ujistit, že nemá. Hrádek nad Nisou má stejné postavení jako ostatní města. Minulá vedení kraje směřovala podporu znatelně do svých obcí a jejich okolí. Martin Půta a jeho kolegové tento postup kritizovali, takže on si teď hodně hlídá, aby Hrádek žádnou výhodu neměl, a já to respektuji.