Paní starostko, žen v politice ubývá. Co pro vás bylo hlavním impulsem, stát se političkou? A jak se stavíte k zavádění kvót pro zastoupení žen na kandidátkách?
V komunální politice se pohybuji čtvrté volební období, z toho poslední dvě nejdříve jako uvolněná místostarostka a nyní starostka. Tím impulsem byla důvěra lidí, kteří mne oslovili a potom také snaha hájit zájmy školy, kterou jsem jako její ředitelka vedla. Kvóty dle mého nic neřeší.
Výše uvedené potvrzuje také skutečnost, že jste historicky první starostkou v čele města. Promítla se tato změna i na chod úřadu? Jak se za vašeho starostování proměnil?
Dovolím si tvrdit, že ženy jsou ve většině vnímavější, umí lépe organizovat práci a samy zvládají mnohem více věcí. Mám za to, že jsem úřad ovlivnila po stránce organizační, zlepšení estetiky prostředí, mezilidských vztahů nebo zavedení řady systémových opatření.
Chtěla byste pokračovat v započaté práci, nebo vás působení v politice zklamalo?
V komunální politice jsem zažila mnohé úspěchy a radosti, ale i zklamání a mnohdy deziluze. Dostala jsem znovu důvěru, proto jsem se rozhodla pokračovat v započaté práci, máme toho opravdu hodně k dokončení. Pokud však tuto možnost po volbách nebudu mít, uvítám návrat do klidného a spokojeného rodinného života.
Jak jste se také vyjádřila již v minulosti pro naše stránky, podle vašich slov současná politická situace přináší deziluzi a vytrácí se základní hodnoty jako kultura, morálka, odpovědnost. Domníváte se, že nové strany, které se těší stále větší popularitě u občanů, mohou v tomto směru něco pozitivního změnit? Nebo čím si vysvětlujete, že se těší popularitě?
Každá nová strana nebo občanské sdružení, které se ucházejí o přízeň voličů, mají velkou výhodu v tom, že nemají minulost a staví na osobnostech. Dostávají tak velkou šanci něco dokázat. Tradiční politické strany jsou všechny poznamenány mnoha aférami a jejich představitelé či členové jsou po tolika letech v politice často odtrženi od reality každodenního života.
A v čem vidíte největší nedostatky politiky na komunální úrovni?
Že na ni stát přenáší povinnosti, které by měl řešit sám.
Již dlouhou dobu se táhne spor města s firmou OKD o zbourání černé stavby dolu ve Frenštátě. Stavební úřad sice koncem roku rozhodl, že asi padesátka budov včetně věží jsou černé stavby a nemají potřebná povolení. Těžaři to ale nepřijali a podali žalobu k soudu, který rozhodl, že zatím se nic bourat nemusí. Je tak ještě nějaká naděje pro město a občany, že by stavba zmizela?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková