Podle Brabcových slov jsme jednou z mála zemí, které se zatím podařilo Evropskou komisi přesvědčit, že máme nástroje, jak zlepšovat kvalitu našeho ovzduší, aby na nás nepodala žalobu. „Zatím utekli hrobníkovi z lopaty. Evropská unie řekla, že nás bude pravidelně kontrolovat a v roce 2020 uvidí,“ uvedl s tím, že historicky jsme země, která je založená na těžkém průmyslu.

Česko se podle něj nemůže překotně změnit. Poukazuje třeba na masové protesty paralizující Francii. „Emmanuel Macron měl velké klimatické plány, zavedl vyšší daň na pohonné hmoty a Francie začala demonstrovat. Politik potřebuje ke změně nejen vizi, ale také schopnost přesvědčit národ, aby ji akceptoval,“ míní.

Na omezování spalování uhlí, například odstavováním uhelných elektráren, se podle Brabce u nás pracuje. Další odstavování energetických bloků, které jsou založené právě na hnědém uhlí, je prý připraveno po roce 2030. „Aktivisté nám vyčítají, že po vzoru Německa se více nesoustředíme na větrné elektrárny. Jestli si ale nevšimli, my nemáme moře,“ dodává Brabec.

Náš energetický mix prý bude do budoucnosti tvořen především jadernou energetikou, zvyšujícím se podílem obnovitelných zdrojů, dále plynem a uhlí pravděpodobně bude až tím posledním zdrojem.

Následně vysvětlil, proč když má uhlí zmizet z domácích kotlů, v prvních dvou vlnách kotlíkových dotací propláceli kotle, které na uhlí byly. Program podle Brabcových slov připravovali v nějaké situaci. Věděli prý, že ve státě je asi čtyři sta tisíc kotlů první a druhé emisní třídy, které jsou nejvíce znečišťující a od roku 2022 budou zakázané. „Proto jsme potřebovali, aby je lidé stáhli. Kdyby program od začátku postavili jen na kotlích na plyn a tepelných čerpadlech, spousta chudších lidí by si to nemohla dovolit,“ vysvětlil ministr.