Podle Brabcových slov jsme jednou z mála zemí, které se zatím podařilo Evropskou komisi přesvědčit, že máme nástroje, jak zlepšovat kvalitu našeho ovzduší, aby na nás nepodala žalobu. „Zatím utekli hrobníkovi z lopaty. Evropská unie řekla, že nás bude pravidelně kontrolovat a v roce 2020 uvidí,“ uvedl s tím, že historicky jsme země, která je založená na těžkém průmyslu.

Česko se podle něj nemůže překotně změnit. Poukazuje třeba na masové protesty paralizující Francii. „Emmanuel Macron měl velké klimatické plány, zavedl vyšší daň na pohonné hmoty a Francie začala demonstrovat. Politik potřebuje ke změně nejen vizi, ale také schopnost přesvědčit národ, aby ji akceptoval,“ míní.

Na omezování spalování uhlí, například odstavováním uhelných elektráren, se podle Brabce u nás pracuje. Další odstavování energetických bloků, které jsou založené právě na hnědém uhlí, je prý připraveno po roce 2030. „Aktivisté nám vyčítají, že po vzoru Německa se více nesoustředíme na větrné elektrárny. Jestli si ale nevšimli, my nemáme moře,“ dodává Brabec.

Náš energetický mix prý bude do budoucnosti tvořen především jadernou energetikou, zvyšujícím se podílem obnovitelných zdrojů, dále plynem a uhlí pravděpodobně bude až tím posledním zdrojem.

Následně vysvětlil, proč když má uhlí zmizet z domácích kotlů, v prvních dvou vlnách kotlíkových dotací propláceli kotle, které na uhlí byly. Program podle Brabcových slov připravovali v nějaké situaci. Věděli prý, že ve státě je asi čtyři sta tisíc kotlů první a druhé emisní třídy, které jsou nejvíce znečišťující a od roku 2022 budou zakázané. „Proto jsme potřebovali, aby je lidé stáhli. Kdyby program od začátku postavili jen na kotlích na plyn a tepelných čerpadlech, spousta chudších lidí by si to nemohla dovolit,“ vysvětlil ministr.

„Ve druhé výzvě už jsme se rozhodli, že nebudeme podporovat čistě uhelné kotle, ale jen kombinované. A ve třetí, kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla,“ upřesnil s přesvědčením, že toto rozhodnutí bylo správné.

S kotlíkovými dotacemi podle Brabce nevymění lidé jen kotle, ale i typ paliva. Navíc uhlí bude i bez daně dražší. Ubývá ložisek a do moderních kotlů už lze použít jen kvalitnější a dražší uhlí. Zmiňuje také, že tu máme vodní elektrárny, jejich výkon kvůli suchu ale bude spíše klesat. Nevyužitý potenciál je tu v podobě větrných elektráren. Jenže nikdo si je za domem postavit nechce nechat.

Další problém prý způsobil nekontrolovaný rozvoj fotovoltaických elektráren v důsledku nepružného zákona o obnovitelných zdrojích energie z roku 2005. „Platíme tak solárním baronům i provozovatelům menších solárních elektráren strašnou částku, že nám brání, abychom podporovali obnovitelné zdroje rozumnějším způsobem,“ dodal Brabec. Na otázku, zda je nějaký plán to změnit, uvedl, že tyto plány realizují v programu Nová zelená úsporám.

Česko má prý obrovský potenciál na střechách, tedy ve střešních fotovoltaických panelech. Na střechách rodinných domů, skladů u obchodních domů. 

„Nabízíme lidem investiční podporu, ale už ne provozní. Přidáme lidem na to, aby si udělali fotovoltaickou elektrárnu na střeše. To je zásadní rozdíl ve srovnání se solárními elektrárnami na polích a loukách, na něž se dává i provozní podpora, takže se investice lidem vrátí za velmi krátkou dobu,“ uvedl ministr.

Dotace na fotovoltaické panely tak postupně prý nahradí ty kotlíkové. „Kotlíková dotace naplní náš plán vyměnit kotle nejnižší emisní třídy. Potom už podpora bude pokračovat jiným způsobem,“ uzavřel Brabec s tím, že nakonec skoro všichni tam, kde to bude technicky možné, budeme mít na baráku fotovoltaický panel.