„Karty nebereme“ nebo „Do 30 korun jen hotovost“. I s takovými podmínkami se setkávají zákazníci. Lépe řečeno, přes prázdniny je systém práce s hotovostí více vidět. Faktem je, že někteří obchodníci přestali brát platební karty, ovšem lidé si přitom už zvykli na bezhotovostní služby. 

„Bezhotovostní platby jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Pohodlí pro obě strany, prodávající i kupující, je zcela zřejmé, ovšem nebezpečí zneužití bezhotovostních plateb státem, tedy politiky a úředníky, je ještě zřejmější,“ uvedl Radomil Bábek, předseda Podnikatelských odborů. „Hotovost, peníze, které máme fyzicky v ruce, jsou naší svobodou. Jakmile přejdeme jen na bezhotovostní platby, staneme se všichni rukojmím státu a politiků. Ovšem fakt, že někteří obchodníci odmítají bezhotovostní platby, je dán zcela pragmaticky tím, že zatímco pro zákazníka jde o bezplatné pohodlí, obchodník toto pohodlí zaplatí bance poplatkem, který není malý. Proč by tedy měli obchodníci či hospodští odevzdávat bankám poplatek za něco, co oni sami nepotřebují?“ ptá se.

V mediálním prostoru se objevily i poznatky o hrozbě zhroucení trhu, pokud by lidé přešli na platbu v hotovosti ve větším měřítku. „To je zcela absurdní. Je to z oboru vyvolávání paniky a kreslení čerta na zeď. Jediné, co by se mohlo zhroutit, by byla některá oddělení bank, protože by přišla o práci. A hroutit by se mohli i někteří politici, protože přechodem na hotovostní platbu ve velkém měřítku by se jim zhroutil jejich sen o absolutní kontrole občanů,“ konstatoval.

Jenže, velmi laicky řečeno, není vlastně drtivá převaha plateb kartou, ke které směřuje Česká republika, v podstatě totéž co EET? „Skutečně, podstata je stejná. Bezhotovostní platby jsou evidovány, tedy jde o formu evidence tržeb. Potvrzuje to i fakt, že v zákoně 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, byly bezhotovostní platby z tzv. elektronické evidence tržeb (EET) vyjmuty. Ozývají se teď však lidé, kteří dříve brojili za EET a nyní tvrdí, že odmítání platby kartou je důsledkem jejího zrušení. Tak především, i před zavedením EET se realizoval velký podíl plateb hotovostí a žádné dramatické daňové úniky se nekonaly, jako se nedějí ani dnes. To jen zastánci všemocného státu by chtěli mít pod kontrolou každý náš krok,“ uvedl. 

A jak daleko jsme od ukotvení zákonné normy, že nesmějí živnostníci přijímat hotovost? „Tato hrozba je na spadnutí. Domnívám se, že nám však hrozí měkčí, o to však zákeřnější podoba, a to uzákonění povinnosti přijímat platby kartou. Rozhodnutí o druhu platby by pak bylo pouze na zákazníkovi. Jakmile si obchodník nebude moci vybrat, že chce jen platby v hotovosti, nebo že chce platby kartou jen za jistých podmínek (např. podle výše tržby), pak se vytratí další díl naší svobody. Bohužel, omezování a okrajování svobody je trendem posledních let. Osobně se obávám, že tlak progresivní politiky je nyní takový, že se dočkáme i věcí, o kterých jsme dříve četli jen v dystopických románech – centrální registr majetku, omezení vlastníka nakládat se svým majetkem, zrušení hotových peněz, ideová kontrola použití vlastních peněz bankami i úřady a další zvrácenosti. Pán bůh nám pomáhej,“ zhodnotil.

Štěpán Křeček: Přimlouval bych se za právo na hotovost

Pro ParlamentníListy.cz přidal svůj názor i Štěpán Křeček, jeden z nejcitovanějších českých ekonomů a poradce premiéra Petra Fialy (ODS). „Obchodníci jsou ze zákona povinni přijímat hotovost. Umožnění dalších způsobů plateb je dobrovolné a obchodníci si sami musejí vyhodnotit, jak budou v tomto ohledu postupovat. Nutit obchodníky, aby povinně museli přijímat bezhotovostní způsoby plateb, bych považoval za nešťastné, protože by se tím omezovala podnikatelská svoboda. Navíc by se jednalo o první krok na cestě k bezhotovostní ekonomice, která ve svých důsledcích oklešťuje svobodu všech lidí. V tomto případě nesmíme podlehnout nátlaku karetních společností a musíme hotovost bránit, proto bych se přimlouval, aby právo na hotovost bylo přidáno do Ústavy České republiky,“ uvedl Křeček.