V létě letošního roku se Knížák nechal slyšet, že z naší společnosti pozvolna vyprchává demokracie. „Myslím, že svoboda vyprchává pozvolna pořád, ale s covidem a s válkou na Ukrajině to akcelerovalo. Myslím, že k tomu přispělo obé. V covidu se začalo udávat: ‚Ten nemá…‘ Dokonce mě zastavili nějací lidé, když jsem chodil bez roušky, a začali mě umravňovat, abych si vzal roušku, takže to je takové to naslouchání fízlům. To se samozřejmě dělo za totality, kde byli speciálně vyčleněni pomocníci VB a podobní lidé, kteří vás udávali, a podobné prapodivné praktiky se začaly objevovat při covidu,“ poznamenal v úvodu rozhovoru Knížák.

Podle jeho slov tyto praktiky tady už byly, ale covid je podtrhl a vytáhl ven, neboť byly potlačeny, společnost jim nenaslouchala, nepoužívala je – ale najednou se staly oficiální a bylo to považováno za mravné. „A s příchodem války, když jsme zjistili, že Ukrajinci jsou výborní, je to výborná společnost, a Rusové jsou ta nejhorší společnost, v čele s Putinem. To mi připadalo divné. A že se nesmělo a nesmí myslet něco opačně. Já nevidím rozdíl mezi systémem v Rusku a na Ukrajině, je to zkorumpovaná společnost na obou stranách, nikdy žádná demokracie. Připadá mi, že na Ukrajině je to o něco horší, poněvadž z Ruska lidi neutíkají tak zuřivě jako z Ukrajiny,“ sdělil Knížák.

A dodal, že i kdyby byli Rusové ti nejhorší zločinci a Ukrajinci ti největší andělé, stát nemá právo říkat, co si o tom myslet.

Hovořil i o tom, že když se začnou tyto lidské neřesti kodifikovat, jde o daleko nejhorší způsob, jaký může být. „A náš stát se k tomu uchýlil. Chce, jak správně říkáte, použít zákonnou normu k tomu, aby mohl lidi, kteří mají jiný názor, než je oficiální, pronásledovat, a to je něco, co nemohu v žádném případě dopustit. Páč každý má právo na nějaký názor, i na špatný názor má právo,“ podotkl Knížák s tím, že se můžeme s člověkem pohádat, můžeme proti jeho názoru bojovat, vystupovat, ale nemáme právo ho za to kriminalizovat.