Stát by nově mohl šiřitele dezinformací stíhat, dezinformační weby odstřihnout od reklamy státních institucí, zároveň vládní experti doporučují podporovat padesáti miliony korun ročně neziskové organizace, které se zabývají bojem s dezinformacemi. Sto milionů korun ročně by pak měla dostávat nezávislá média, která v boji s fake news pomohou.

Vládní strategie však vyvolává řadu otázek. Předkládá je například opoziční poslanec Patrik Nacher. „Trochu protimluv – nezávislá média budou dostávat peníze od státu. O boji s dezinformacemi nemluvě. Kdo to bude určovat, kromě nezávislého soudu?“ reaguje na plán boje s dezinformacemi na svém twitterovém účtu.

Trochu protimluv - nezávislá média budou dostávat peníze od státu ??. O boji s dezinformacemi nemluvě. Kdo to bude určovat, mimo nezávislého soudu? ??‍>?https://t.co/gZ6K5da9Oo

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) December 28, 2022

Jistými obavami se v této souvislosti netají ani politický komentátor Jindřich Šídlo, připomněl ovládání médií ze strany Babiše. Taky doufám, že se to nikdy nestane. „To by bylo dost podobný, jako když jedno z největších vydavatelství patřilo premiérovi. A dneska kandidátovi na prezidenta,“ napsal pod Nacherův tweet svůj názor novinář.

Taky doufám, že se to nikdy nestane.
To by bylo dost podobný, jako když jedno z největších vydavatelství patřilo premiérovi. A dneska kandidátovi na prezidenta.

— Jindřich Šídlo (@jindrichsidlo) December 28, 2022

Jiní diskutéři postup vlády kvitovali, v mediálním prostoru je podle nich tolik dezinformací, že jim lidé s nekritickým myšlením příliš podléhají. Ovšem velké téma v internetovém prostředí často bývá, co je vlastně možné považovat za dezinformaci. Jiní zastávají názor, že jde o potlačování svobody projevu, a pokud bude nezávislá média platit stát, stanou se už z podstaty věci závislými.

Vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma včera Deníku N potvrdil, že by mohl zastávat funkci národního gestora této politiky a určovat způsob, jak s takzvanými fake news bojovat. Plán vypracovali pracovníci Úřadu vlády ČR a Ministerstva vnitra.

Autoři vládního dokumentu uvádějí, že stát je špatně připravený na to, aby dezinformacím čelil. A to i přesto, že úřady už roky vědí, že jde o jednu ze zásadních bezpečnostních hrozeb, která podle nich může ohrozit chod demokratických institucí. Vládní experti v tomto odkazují na nedávnou Analýzu připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně.

Zákon určující podmínky, za kterých mohou být zablokované konspirační stránky na internetu, by měl vzniknout už v první polovině příštího roku. V plánu je také zákon umožňující policii stíhat záměrné šíření dezinformací. „Předloží se vládě návrh zákona doplňujícího trestní zákoník o trestnou činnost vědomého a záměrného šíření dezinformací s cílem významně poškodit demokratický charakter státu či jeho klíčových bezpečnostních zájmů,“ píše se podle serveru v dokumentu.