Generální tajemník NATO v České televizi řekl, že nová dohoda, která byla  v Praze předjednaná a měla by být definitivně schválená v červenci, by měla zajistit předvídatelnost. Měly by tak skončit výpadky v podpoře Ukrajiny, kterých jsme byli svědky v posledním půlroce. „Detaily se budou řešit. Ale na jednání v Praze byla velká podpora myšlence, že NATO by mělo zajistit větší předvídatelnost, lepší koordinaci podpory. Tak, abychom předešli zdržením a výpadkům, které jsme viděli. Ale samozřejmě je to sdílené úsilí všech spojenců a Česká republika hraje klíčovou roli v dodávkách munice, což je nesmírně důležité a bude to trvat i nadále. Ale NATO chce zajistit další koordinaci,“ řekl Stoltenberg.

Přišla otázka i na fond, do kterého by členské země NATO měly přispívat. „Během jednání jsem viděl velkou podporu. Finální rozhodnutí padne v červenci. Ať už se jedná o silnější pozici NATO pokud se jedná o výcvik a dodávky zbraní a také pokud se jedná o národní závazek,“ řekl Stoltenberg a ukázal, čeho musíme dosáhnout. „Musíme Moskvě ukázat, že se připravujeme na dlouhý průběh. Ten vzkaz zní – takhle to bude. Čím dřív to Putin pochopí, tím rychleji to celé skončí. Nejlepší způsob je, že přesvědčíme Putina, že naše podpora neustane.“

Hrozí další výpadky v podpoře Ukrajině? „Dělá se daleko více, než se očekávalo. Prezident Putin podcenil jak Ukrajinu, tak spojence v NATO v jejich podpoře. Ale samozřejmě, došlo k prodlevám a výpadkům. Tomu musíme předejít. A právě proto chci ten víceletý mezinárodní závazek a lepší koordinaci,“ horoval za fond generální tajemník NATO.

A jak se staví NATO za rozvázání rukou Ukrajině v otázce útoků na ruské území? „Je to vnitrostátní rozhodnutí. A všichni spojenci očekávají, že se bude dodržovat mezinárodní právo,“ zmínil Stoltenberg a připomněl, že mezinárodní právo zaručuje napadenému se bránit. „Ale podle mezinárodního práva je právo bránit se legitimní možností. Ukrajina má právo se bránit a sebeobrana zahrnuje také údery na vojenské cíle na území agresora. Nyní Rusko útočí na Ukrajinu dělostřeleckými střelami a Ukrajina má právo se bránit,“ zdůraznil Stoltenberg.

„Spojenci poskytli Ukrajině různou podporu a také si zvolili různá omezení,“ řekl šéf NATO a poukázal na situaci v Charkovské oblasti, kde Rusko vede nyní největší vojenský nápor. „Aktuálně je celá řada spojenců znepokojena situací v oblasti Charkova, kde Rusko útočí ze severu z ruského území, protože frontová linie a hranice jsou v podstatě totožné. Takže Ukrajina má právo se bránit a útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území, protože to je součást jejich obrany,“ řekl Stoltenberg.

A co hlava NATO říká tomu, že USA a Německo právě uvolnily omezení, do určité míry? „Nepřísluší mi to komentovat. Ale USA i Německo řekly, že Ukrajina má právo na legitimní sebeobranu a já toto rozhodnutí spojenců vítám,“ pokyvoval hlavou.

Hrozí, že se konflikt rozhoří a zaplaví i okolní státy? Je Severoatlantická aliance připravená i na tuto možnost? „NATO má v této válce dva úkoly. Podporovat Ukrajinu v obraně a zároveň zabránit eskalaci konfliktu, aby se nestal rozsáhlým konfliktem mezi Ruskem a NATO. A to činíme tím, že se nezapojujeme přímo, podporujeme Ukrajinu, ale nejsme stranou konfliktu. Zároveň posilujeme naši přítomnost na hranicích, abychom Rusku dali jasně najevo, že NATO je připraveno bránit všechny své spojence a zároveň bránit se proti eskalaci,“ zakončil rozhovor generální tajemník Sveroatlantické aliance Jens Stoltenberg.