„Skupina ČEZ vydělala ve III. čtvrtletí 18,7 mld. Kč, za první tři čtvrtletí celkem 52 miliard. Ve III. čtvrtletí dosáhl provozní zisk před odpisy výše 30,0 mld. Kč a čistý zisk hodnoty 18,7 mld. Kč. Za první tři čtvrtletí činil 89,3 mld. Kč.“

Věta, kterou začíná tisková zpráva rozeslaná médiím z energetické společnosti ČEZ, na první pohled ohromí skvělými čísly ziskovosti. Zvláště když ve stejném duchu pokračuje.

„Meziroční nárůst o 88 % reflektuje enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren v letošním roce,“ říká totiž další text s tím, že čistý zisk dosáhl 52,3 mld. Kč a celoroční výhled je odhadován na 115 až 125 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úroveň 65 až 75 mld. Kč.

„Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard Kč, které může využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ uvedl podle předložené tiskové zprávy předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Společnost ČEZ již od 8. září využívá první evropský LNG terminál spuštěný od invaze na Ukrajinu, který byl zprovozněn za rekordních 6 měsíců. Terminál v nizozemském přístavu Eemshaven dokáže zpracovat zkapalněný zemní plyn odpovídající roční spotřebě plynu pro celou Českou republiku. Z toho ČEZ má smlouvu na více než 1/3 kapacity na 5 let a zároveň zajistil smlouvy na konverzi LNG na zemní plyn a přepravní trasy zemního plynu z Nizozemska do Česka. Jde o zásadní krok pro energetickou bezpečnost ČR, nezávislost na Rusku a důležitou pojistku pro případ omezení dodávek zemního plynu z jiných zdrojů. Aktuálně se již plyn z terminálu používá i pro dodávky do ČR.“

Zpráva dále uvádí, že meziročně vzrostla výroba energie z jaderných zdrojů a dosáhla za první tři čtvrtletí výše 22,6 TWh, což je o 3 % více. Výroba z obnovitelných zdrojů naopak meziročně klesla o 15 %, a to i kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám.

Zpráva také zmiňuje, že 1. listopadu byla zahájena výplata dividend za rok 2021 v celkové výši 25,8 mld. Kč.

Dodejme, že zpráva o ziscích ČEZ přichází v době, kdy občané ČR čelí stále se zvyšujícím zálohám na elektřinu a plyn a kdy se na veřejnost dostávají informace o meziročním zvýšení cen elektřiny, které jsou pro Českou republiku velmi varující.

Analysts ascribe the 62 percent rise to speculation on the #energy exchange and limited state action https://t.co/hRSrd39D0f

— Prague Morning (@PragueMorning) November 2, 2022

Elektřina u nás totiž meziročně zdražila nejvíc z celé Evropské unie, a to o 62 procent. V porovnání s našimi sousedy jde o diametrálně rozdílná čísla, v EU nás následuje Lotyšsko a Dánsko, kde ale mají jinak nastavenou energetickou politiku.

V prudkém růstu cen elektřiny v Česku se podle serveru iDnes.cz projevily zejména obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu.

Podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se ve statistice za první pololetí projevilo, že Česko se na rozdíl od jiných států EU dlouho vyhýbalo plošným formám pomoci.

„Celá řada států EU již v první polovině roku zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na OZE (obnovitelné zdroje) až po daňové úlevy. ČR se dlouho snažila vyhýbat plošným formám pomoci a omezila se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti. Situace se ale stala neudržitelnou,“ řekl pro iDnes.cz Gavor.

Jak bylo řečeno samotným ČEZem, za enormními zisky jsou extrémní nárůsty cen elektřiny a plynu. V souvislosti s tím, že Česká republika čelí zdaleka nejvyššímu zdražení cen energií se nabízí otázka, zda by ČEZ neměl, jako většinově státní firma, odběratelům kompenzovat rekordní náklady na úkor svého zisku a divident.

To naráží na fakt, že v důsledku toho, že v ČEZ zůstávají i nadále menšinoví akcionáři, kteří se pochopitelně snaží o maximalizaci zisků a dividend a opatření vedoucí k jejich snižování by pravděpodobně napadli u soudu.

Řešením se tak zdá převzetí ČEZ státem, což je poměrně složitý krok, ale realizovatelný. Jeho zastáncem byl podle ČTK např. Analytik XTB Jiří Tyleček a výše zmíněný analytik a energetický poradce Jiří Gavor.