Důraz na ukrajinskou krizi klade Lotyšsko mimo jiné i proto, že má samo jakožto někdejší sovětská republika trpké zkušenosti s podřízeností vůči Moskvě. „Vztahy s Ruskem jsou samozřejmě klíčovým prvkem," prohlásila Ilze Juhasoneová, lotyšská velvyslankyně pro EU. Lotyši patří podle analytiků k zastáncům tvrdého přístupu vůči Moskvě. Lotyšská vláda nicméně ujistila, že v čele osmadvacítky bude jednat bez předsudků. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs prohlásil, že Lotyšsko nebude ani protiruským a ani proruským předsednictvím a bude respektovat názory všech členských států.

Velvyslankyně Juhasoneová dodala, že její země se zabývá i vývojem v Libyi, Sýrii a Iráku nebo problematikou „zahraničních bojovníků", kteří z unijních zemí odcházejí bojovat za Islámský stát a jejichž návratu se Brusel obává.

Vedle diplomatických úkolů bude muset Lotyšsko řešit také otázku unijního hospodářského růstu. Lotyši totiž budou stát u zrodu Evropského fondu strategických investic, který má být hotov do června. Z fondu, jehož zřízení navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, by měla unijní ekonomika získat 315 miliard eur (8,7 bilionu korun).

Riga se bude věnovat rovněž problematice digitálního vnitřního trhu, reformám telekomunikací nebo „energetické unii". Ta by měla zajistit lepší propojení energetických soustav a větší rozmanitost zdrojů. Důvodem je vysoká závislost řady unijních států (včetně Lotyšska) na Rusku.

Za logo svého předsednictví si Lotyši vybrali mlýnský kámen, symbol stálosti a blahobytu. „Lotyšské předsednictví – základní mlýnský kámen, který se otáčí a pohání kolo Evropské unie, řeší problémy a posiluje významnou roli Unie," formuloval Rinkévičs kurz příštích šesti měsíců. Po Lotyšsku převezme od července předsednictví Lucembursko.