„Patnácté výročí vstupu do NATO je příležitostí k ohlédnutí nejen pro naši armádu, pro ministra obrany, ale pro celou Českou republiku. Je možná příznačné, že naše dnešní postoje jsou mírně zastíněny událostmi na Krymu,“ tak začíná svůj komentář v HN Martin Stropnický a dodává, že právě tyto události dodávají našemu členství aktuální rozměr.

Ministr obrany také vyjadřuje názor, že pro mnohé z nás bylo členství morálním zadostiučiněním a dlouho očekávaným oddělením se od reality předchozích čtyřiceti let. „Teprve členstvím v NATO Západ poprvé od konce studené války jasně řekl „ano, vy Češi patříte mezi nás“. Nedávný osud těch, kteří „mezi nás“ bohužel nepatří, nám je jasným varováním. Lidé na Ukrajině a v Gruzii jistě vědí, o čem mluvím,“ napsal Stropnický k současné situaci.

Došvejkovalo se

Stropnický ve svém komentáři zdůrazňuje pozitivní efekty spolupráce s aliančními jednotkami například v misích. Poukázal i na lidskou dimenzi spolupráce. „O čem mluvím? Pokud potkáte našeho vojáka s misijní zkušeností, bude proti vám stát profesionál, který prošel ostrým bojem, ale který se zároveň umí chovat. A jestli se nedomluvíte anglicky, rád vám pomůže. Zapomeňte na normalizačního „vojcla“. Došvejkovalo se,“ je přesvědčen nynější ministr obrany a přikládá to rovněž naší zkušenosti z NATO.

Stropnický pak píše o nesrovnatelných pozicích USA a Evropy. Obranný rozpočet USA totiž představuje tři čtvrtiny celkových výdajů na obranu všech členských zemí NATO. Podle něj se tak pro nás a řadu dalších evropských zemí nabízí označení „černý pasažér“. S americkými partnery se však prý můžeme směle poměřovat v otázce důvěry občanů v armádu. Ta je dnes nejvyšší od vzniku České republiky.

„Nato je svou škálou aktivit zcela bezprecedentním příkladem úspěšné spolupráce mezi státy, o jaké si ostatní aktéři mezinárodních vztahů mohou nechat jen zdát. Ten „samozřejmý luxus“ bezpečnostních konzultací, společných cvičení či například kolektivní ochrany vzdušného prostoru nám může zbytek světa závidět. A to platí pro takové vojenské velmoci, jako je Čína nebo Rusko. Geografická poloha České republiky byly mnohokrát v dějinách jednou z hlavních příčin toho, že se naše území stalo bitevním polem. Ano, to je minulost. Ale musíme myslet na budoucnost a být připraveni. Nejsme velmocí a potřebujeme spolehlivé spojence. Díky našemu členství v NATO je už patnáct let máme,“ uzavřel ministr obrany svůj komentář v HN k výročí vstupu ČR do NATO.