Velvyslanci označili plán radnice za „pokus přepsat historii a zlehčit význam pomníku, který je symbolem vděčnosti obyvatel Prahy za osvobození“. Stropnický však záležitost považuje za nedorozumění a zveřejnění dopisu velvyslanců za zbytečné gesto. „Jestliže píšete, že je socha symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat,“ uvedl Stropnický.

V dopisu rovněž vysvětluje postavení místní samosprávy v Česku. „Jedná se o právně samostatnou instituci, volenou občany, která má vlastní majetek i rozpočet a je jedním ze základních pilířů naší demokracie,“ uvedl. Ministerstvo jako orgán výkonné moci tak nemůže do rozhodnutí Prahy 6 zasahovat. „Socha je v majetku této městské části a ta také sama rozhoduje o jejím osudu,“ napsal Stropnický. Zároveň zdůraznil, že ČR si váží všech bojovníků proti nacistické perzekuci včetně vojáků Rudé armády.

O Koněvovu sochu je podle Stropnického řádně pečováno navzdory tomu, že není a nikdy nebyla válečným hrobem, takže se na ni nevztahuje česko-ruská dohoda o vzájemném udržování válečných hrobů. „Považuji za nešťastné politizovat jakékoliv historické téma, obzvlášť když se tak děje s blížícími se komunálními volbami,“ uvedl.

Spor, který se týká úpravy pomníku sovětského vojevůdce, trvá již delší dobu. Socha byla několikrát poškozena a v minulosti vznikla i iniciativa požadující její odstranění. Loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6 schválilo umístění krátkého životopisu na podstavec sochy s cílem dodat pomníku historický kontext. Moskva se proti tomu vzápětí ohradila diplomatickou nótou.

Maršál Koněv (1897–1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.