„To je práce všiváckejch komunistů. Přestože byl Ceausescu rumunský Stalin, stejnej zmetek a vrah, je tady rudých stále dost a někteří ho dokonce obdivují,“ říká mi baristka v kavárně nedaleko Paláce Parlamentu, kterému se říkalo Ceausescův palác. Rumunský diktátor byl společně s manželkou zastřelen popravčí četou při revoluci roku 1989, ale pořád budí vášně. A co se tedy vlastně stalo?

Památník NATO a palác

V jednom z rohů čtyřúhelníku obklopujícího Palác Parlamentu v rumunské metropoli Bukurešti stojí Památník NATO. Pod bílou kompasovou růžicí symbolizující jednotu členských států a jejich společný směr a cíl, jímž má být celosvětový mír, jsou na globusu z bílých trubek vlajky států Severoatlantické aliance. Tedy byly. Strženy jsou vlajky Velké Británie a Spojených států amerických, ale i některých jiných zemí. Ta česká kupodivu nájezdu rudých vandalů, vezmeme-li slova kavárnice za bernou minci, odolala.

Bývalý Ceausescův palác, v němž v současnosti sídlí parlament demokratického Rumunska, je největší budovou v Evropě. Větší je jen americký Pentagon a ještě pár dalších budov, jak mi sdělil průvodce. Standardní hodinová prohlídka stojí tři sta korun. Návštěvník musí projít detekčním rámem a je uvnitř. „Palác se začal stavět v roce 1985 a sloužil jako sídlo bývalého diktátora Nicolae Ceausesca a různých komunistických institucí. Dobudován byl však až po jeho smrti,“ vysvětluje. Hlavním architektem mezi stovkami dalších byla Anca Petrescová. Ta se sem na léta 2004 až 2008 vrátila jako poslankyně za nacionalistickou Stranu Velkého Rumunska, která nesnášela Maďary, Romy, homosexuály a popírala rumunskou účast na holokaustu.