Zda ze současné politické situace plyne nějaké riziko, je podle Prachaře jako předpovídat počasí. „Řekne se, že v pondělí a v úterý bude svítit slunce, najednou je ale zataženo a všichni říkají: No jo, oni se spletli,“ uvedl herec.

„Nejsem politolog ani specialista. Mám pocit, že někteří moji kolegové jsou specialisti nejen na herectví, ale i na politologii, ale i na problematiku klimatické změny, tak já bych si to netroufl říkat, zda něco hrozí,“ doplnil Prachař.

Sám se označuje za „uživatele informací“. „Těžko si ale vybírat správné informace, někdy vlastně všechny trochu lžou. Výběr té správné je spíš subjektivní záležitostí,“ myslí si.

Obecný problém politiky podle něj je „rozmělňovat věci“. „Vlastně jde o to nenechat lidi vydechnout. Aby si větší skupina nemohla náhodou něco myslet, je lepší to roztříštit a nechat společnost věřit jednotlivým střepům,“ podotkl s tím, že tak nikdy nevznikne frakce, která by mohla být nebezpečná.

Věci by se podle Prachaře měly dělat poctivě, měly by se říkat tak, jak jsou, a když se stane chyba, tak se za to omluvit. „Nic takového se dneska absolutně neděje. Dneska je snazší říct, že je to něčí vina, než se omluvit,“ všímá si herec a podotýká, že když se to neděje ve společnosti, nemůže se to dít ani v politice.

„Já vlastně nevím, jak věci skutečně jsou. Já v téhle zemi žiju, platím tady daně, jezdím po silnicích, kde jsou díry,“ popisuje herec. „Na D1 už nevlezu, tak musím jet vlakem, který má ale zpoždění nebo smrdí jako psí kšíry. Ani na letišti už koronavirus nezaútočí, protože i ten už se k nám bojí,“ vtipkoval Prachař.

„Mám pocit, že ta naše země je taková roztomilá a že jsme přesně takoví, jací jsme vždycky byli. Visíme uprostřed Evropy a všichni se tak nějak máme. Není pracovní síla, ti, co pracovat nechtějí, už opravdu nepracují, tak vozíme lidi z venku. Na D1 je hodně kamionů, protože jsme levný tranzit,“ uvedl.