O samých chmurných tématech bude tentokrát řeč v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí. „Kdysi se říkalo, že ‚Evropou obchází strašidlo komunismu‘. Dnes to lze přeformulovat, že ‚Evropou obchází strašidlo cenzury‘. To asi napadne leckoho, kdo četl v Seznam Zprávách rozhovor s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Co nám paní Bradáčová zvěstuje? ‚Spousta pachatelů trestných činů si neuvědomuje, že i prostor sociální sítě je regulován stejnými pravidly jako v reálném světě…‘ ‚Diskuse kolem covidu a očkování situaci ještě vyhrotily, násilí a nenávistné výroky se ještě více zintenzivnily…‘ ‚Ty výroky už jsou často takové intenzity, že naplňují trestné činy výtržnictví‘. A to je jen pár citátů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z rozhovoru s titulkem „Za lži, urážky a nenávist na internetu budou padat tresty“ plyne, že šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze očekává, že vynesení konkrétních trestů pro pachatele těchto činů by mohlo sehrát důležitou roli, když se o nich lidé dozvědí: „Budou tak vědět, která jednání v prostoru internetu dovolena nejsou, protože ubližují druhým, a která jsou postihována, protože dovolena být nemohou,“ pravila Bradáčová. „Jak tomu rozumět? Nějaká nadřazená komise rozhodne, která vyjádření šířená internetem jsou přípustná, a která už nikoli. A ta nepřípustná, spolu s pachateli, kteří je vypustili z úst či z klávesnice, budou po zásluze stíhána a trestána. Komu by to nepřipomnělo situace známé z ne tak dávného minula,“ dává k úvaze mediální analytik.

Svět podle Bradáčové, Jourové, Langšádlové či Němcové

A aby pro ilustraci nechodil daleko, sahá po příběhu, o kterém slýchal už odmala. „V naší rodině, kupříkladu, se traduje tento příběh: Jeden vzdálený prastrýc proslulý svou hubatostí nasedl kdesi, snad v Pardubicích, do vlaku, to se psal rok 1954 či tak nějak. Přisedl si ke komusi, a protože byl družné povahy, dal se s ním hned do řeči a také velmi brzy prohlásil se vší upřímností, že prezident Zápotocký je vůl. Když dojeli do Prahy, už na něj čekala patrola a pro urážku hlavy státu též arest, a ne právě symbolický. Tak přesně tento svět nám nabízejí, ba vnucují všechny ty Bradáčové, Jourové, Langšádlové či Němcové. Všimněte si, že nejagresivnější jsou v této věci ženy, prý slabé pohlaví,“ upozorňuje Petr Žantovský.

A jak si to představují, popsala Lenka Bradáčová v pěti krocích: „Za prvé se zrychlí soudní spory na ochranu osobnosti. Za druhé bude policie mnohem aktivněji než dosud vyhledávat v prostoru internetu trestné činy, které se tam objevují. Za třetí vznikne celorepublikový útvar, který se bude specializovat na kyberkriminalitu a terorismus. Za čtvrté budou zavedeny legislativní úpravy kvůli předávání informací od provozovatelů sociálních sítí, a to i v rámci mezinárodní pomoci mezi jednotlivými státy. Za páté se povede diskuse o speciálních zákonných pravidlech pro úpravu komunikace v prostoru internetu a sociálních sítí.“

O zkušenosti by se mohli podělit někdejší dohlížitelé a cenzoři

„Co k tomu dodat? Už chybí jediné: rozhodnout, zda se to bude jmenovat Ústřední publikační správa, Hlavní správa tiskového dohledu nebo Český úřad pro tisk a informace. Možná ještě žijí pamětníci, kteří v těchto ‚bohulibých‘ institucích působili. Mohli by se podělit o potřebné zkušenosti,“ doporučuje mediální odborník s hořkou ironií někdejší hlídače jen té jediné povolené pravdy.