Turecko na tyto demonstrace poukazuje jako na jeden z důvodů, kvůli nimž stále neratifikovalo žádost Švédska o vstup do NATO.
Švédský soud uvedl, že pálení koránu sice není v zemi nelegální, ale cílem 27letého odsouzeného muže bylo vyhrožovat muslimům a vyjádřit vůči nim opovržení, napsala agentura Bloomberg.
Odsouzený Švéd v roce 2020 nahrál video, jak před katedrálou v Linköpingu ve středním Švédsku pálí na grilu korán společně se slaninou, která se řadí mezi potraviny zakázané islámem, protože jde o vepřové maso. Na záběru se také objevil nápis s hanlivou poznámkou o proroku Mohamedovi. Muž tuto videonahrávku zveřejnil na internetu a ohořelou posvátnou knihu islámu a slaninu umístil před městskou mešitu.
Video bylo podle soudu zacílené na muslimy, a nikoli na islám jako náboženství. Muž dostal podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou, ve které se musí chovat řádně.
Od dob, kdy Švédsko v rámci migrační krize vystupovalo jako humanitární supervelmoc, vpustilo do země na statisíce běženců. Dlouhodobě nyní země čelí vlně kriminality a násilí imigrantů. Součástí švédské reality se v posledních letech staly útoky zahrnující použití bomb, ručních granátů a jiných výbušných zařízení. Každý týden tam mezi sebou bojují o vliv imigrantské gangy.
V dubnu loňského roku došlo v několika švédských městech k násilným nepokojům a k útokům muslimů proti policii, když se protiislámský aktivista Rasmus Paludan pokusil spálit výtisky koránu. Švédsko je v rámci Evropské unie zemí s nejvyšším počet vražd střelnou zbraní na milion obyvatel v Evropě a násilí a kriminalita imigrantů tam nadále narůstá, uvedl server Aktuálně.cz.
Také někdejší premiérka Magdalena Andersson tehdy připustila, že migrační politika způsobila v zemi velké problémy. K násilnému chování gangů podle ní přispěla nedostatečná integrace a ve Švédsku nyní existují paralelní společnosti. Hovořila také o sílách, které jsou připraveny zajít až do krajnosti, jen aby poškodily naši společnost.
O tom, co se děje ve Švědsku, pro ParlamentníListy.cz opakovaně hovořila například spisovatelka Kateřina Janouchová, která v zemi žije už několik desetiletí a sleduje s obavami její proměnu.
„Švédi mají problém s konflikty. Neradi jdou do sporu, nechtějí být považováni za agresivní. Proto jsou velmi diplomatičtí. V tom je podle mě problém. Švédi jsou také naivní v tom, že se nechají lehce přemluvit a ustupují národům, které jsou agresivnější a víc si dupnou,“ vysvětlovala v rozhovoru v roce 2019.
Otec Janouchové, fyzik František Janouch, utíkal do Švédska za svobodou. „Teďka najednou, když jsem jako dospělá, tak ta situace je úplně obrácená. Teď je to tak, že se tady (ve Švédsku) utlačuje to volné slovo,“ vzpománala před několika dny s tím, že dnes je ve Švédsku za disidentku ona.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.