Rakouští Svobodní, německá AfD či nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse sbírají body u voličů právě proto, že upozorňují na až přílišné ustupování vlád a úřadů západních zemí vůči muslimům. Zdá se, že šokující rakouská učebnice pro základní školy „Lesen mit Sinn“ jim dává za pravdu. Jak píše deník Kronen Zeitung, rodiče dětí, které používají tuto učebnici ve škole, si stěžují, že na jednom z obrázků je vyobrazena vedle nemocnice, banky či školy mešita. Ovšem obrázek kostela zde chybí.

Mnozí se domnívají, že autoři učebnice chtěli vyjít vstříc muslimům. Příslušníci muslimské komunity nijak nezastírají, že vyobrazení křesťanských symbolů je zneklidňuje a některé dokonce uráží. A aby toho nebylo málo, tak u obrázku navíc autoři učebnice používají muslimské jméno „Mehmet“. Pro z velké míry věřící Rakušany je nepochopitelné, že v učebnici byl opomenut symbol křesťanství, kdežto mešita zde nechybí.

Vídenští radní však dávají od celé záležitosti ruce pryč a na dotaz deníku Kronen Zeitung odpověděli, že oni sami nemají na obsah učebnic pro základní školy žádný vliv. „Za učebnice zodpovídá jedině ministerstvo školství a nikoli školní rada,“ cituje deník odpověď radních s tím, že ministerstvo školství na žádost redakce o vysvětlení nereagovalo. Ovšem náměstek vídeňského starosty Johann Gudenus svoji reakci deníku poskytl.

„Dětem takový obrázek jasně sugeruje, že klíčové jsou pro naše město mešity a nikoli kostely. Potom se nesmíme divit, že integrace prostě a jednoduše nefunguje,“ zlobí se člen rakouských Svobodných. Celá záležitost má ještě další rozměr. Rakousko a zejména Vídeň a další větší města se potýkají s dramaticky se zvyšujícím počtem dětí ve školkách a školách, pro které není němčina mateřským jazykem.

Jak informovaly již  loni v únoru ParlamentníListy.cz, podíl takových dětí tvoří v celé zemi přibližně dvacet procent a v samotné Vídni dokonce téměř polovinu. Podle dostupných údajů tvoří obyvatelé Vídně narození v zahraničí asi třetinu populace. Ve vídeňských školkách není němčina mateřským jazykem dokonce 60 % dětí a jak se ukázalo z průzkumu, 47,5 % školáků přiznalo, že doma s rodiči nemluví německy. Od toho se následně odvíjejí neúspěchy dětí přistěhovalců při dalších studiích.