„Na tak krátkém prostoru nelze ověřit úplně všechny výroky. To zkrátka možné není,“ podotkl Rosí. „Nám šlo o to, vybrat v průběhu debaty výroky, které lze editorsky označit za nejdůležitější nebo třeba za nejkontroverznější. A museli jsme pracovat i s vědomím, že rychlost nemůže být to hlavní,“ dodal Rosí, že rychlosti musela být nadřazena spolehlivost. 

„Vytvořili jsme pět specializovaných minitýmů. Každý měl svého editora, rešeršistu, redaktory,“ zmínil Rosí. Jednotlivé týmy se pak zabývaly například legislativní otázkou, ale i pravdivostí výroků či statistikami. 

„Těch primárních zdrojů je samozřejmě velké množství,“ poznamenal pak Rosí k tomu, kde všude redaktoři ověřovali jednotlivé výroky. 

„Když jsme zjistili něco o nepravdě, putovala informace k hlavnímu dramaturgovi do přenosového vozu, jenž vyhodnocoval, zda se k výroku bude moderátorka vracet, či nikoliv,“ dodal pak Rosí a sesumarizoval výroky, které tým vyhodnocuje jako problematické. 

„Například Miloš Zeman prohlásil, že jeho výrok o presumpci neviny je starý 10 nebo 15 let. Naposledy ho však použil před pěti lety,“ zmínil Rosí. „Další nepravda, která zazněla: Krym měl prý darovat Ukrajině Chruščov. Chruščov ale nebyl v pozici, kdy by mohl sám darovat Krym Ukrajině,“ dodal Rosí. 

A přešel i k zavádějícím výrokům. „Radikalizace se objevuje mezi jinými také u českých muslimů. Takový výrok je však zavádějící, neboť naprostá většina muslimů je integrovaná,“ podotkl Rosí s tím, že cituje názor jednoho sociologa. „Muslimové v ČR na různé protimuslimské aktivity neodpovídají agresivitou,“ uzavřel Rosí analýzu výrokem mluvčího BIS Jana Šubrta.